Absurdita za absurditou. Deset let Ústavu pro studium totalitních režimů
zda tato naše ústřední paměťová instituce plní své zákonné zadání.
Jak si dobře vzpomínáme, ústav vznikl proto, aby rozšířil náš pohled na komunistický totalitní režim let 1948-1989 a využil přitom až dosud utajované materiály z provenience komunistických bezpečnostních složek, především Státní bezpečnosti. Akademická pracoviště i vysoké školy se totiž problematice represivních složek a dopadům jejich činnosti na československou veřejnost tehdy spíše vyhýbaly. Legitimitu postavení ÚSTR v rámci pluralitního přístupu k minulosti potvrdil v březnu 2008 také Ústavní soud.
Vedení ústavu i archivu se však v posledních letech zabývalo vším možným, jen ne svými zákonnými úkoly. Kam to až dospělo, ukázala nedávno ve svých výstupech falšujících naší historii poradkyně ředitele ÚSTR Muriel Blaive, ale ve svých veřejných vystoupeních i stávající ředitel Zdeněk Hazdra a jeho náměstek Ondřej Matějka. Pokud fandili a fandí revizionistickým teoriím, popírajícím represivní činnost komunistického režimu a totalitní povahu komunismu, proč se vůbec stali zaměstnanci ÚSTR? Existuje zde přece několik dalších pracovišť, v jejichž rámci mohli své „vědecké“ teorie prezentovat…
Oficiální dokumenty ÚSTR (plány činnosti, výroční zprávy) jistě nechtěně potvrzují, jakým způsobem rozvrátili vědeckou činnost ústavu. Nebyl dokončen jediný projekt, ať již zahájený v zakladatelském údobí let 2008-2013, ale ani projekt z pozdějšího období. Nevyšly dosud slíbené publikace k činnosti nacistických ani komunistických bezpečnostních složek, medailonky popravených z politických důvodů v letech 1948-1960 zmizely z webu, o slovníku nemluvě. Počet vlastních odborných publikací se v roce 2006 snížil na pouhých šest. Zmenšil se počet výstav, zahraniční spolupráce - snad až na úsměvnou Albánii – se v podstatě zhroutila. Je s podivem, že v létě byla vůbec plénem Senátu – byť rozdílem několika hlasů – schválena výroční zpráva za rok 2016.
Zásadním způsobem poklesla také produkce digitalizace, což byl a stále ještě je důsledek nezákonného přesunu zaměstnanců i skenovací techniky z ústavu do archivu. Pomluvám o špatné kvalitě digitalizace z prvních let ÚSTR dnes již věří snad pouze předsedkyně Rady ÚSTR Emilie Benešová, participující v rámci Národního archivu na projektu Národního digitálního archivu, který se před několika lety totálně zhroutil.
Pod tlakem veřejnosti je však vedení ústavu i archivu přece jen nuceno vykázat nějaké výsledky. Nejprve proto do svého „nového“ elektronického archivu bez ladu a skladu nechali vložit statisíce stránek ze svazků sledovaných osob (tj. svazků obětí), bez jakýchkoliv metadat, vysvětlení souvislostí či směrnic, či dalšího potřebného komentáře.
Na základě oprávněné kritiky, že nejprve měli být do elektronického archivu vloženi pachatelé – spolupracovníci komunistického režimu, rychle systém doplnil o milion šest set tisíc stran svazků agenturních spolupracovníků Státní bezpečnosti (opět bez metadat). Shodou okolností v ten samý den, kdy náměstek Matějka na slyšení v Senátu tvrdil, že jejich vedení nechce zkoumat komunistický režim přes příběhy jednotlivých agentů. Vedení obou institucí navíc nevysvětlilo, jak selektovalo operativní svazky a spisy, protože v obou množinách – sledovaných i agentů – stovky až tisíce svazků chybí.
Pointou celého příběhu je fakt, že tato část svazkové agendy byla naskenována po roce 2008 jejich vyhozenými předchůdci a od léta 2009 postupně vkládána do původního elektronického archivu, který mohl být po ukončení pilotního provozu pro badatele spuštěn o několik let dříve.
Vrcholem PR aktivit – jinak to nazvat nelze – je poslední prezentace převzetí desítek tisíc údajů válečných zajatců z východní fronty od muzea Slovenského národního povstání. Vedení ústavu se ani nepozastavilo nad faktem, proč seznamy válečných zajatců z východní fronty nebyly zveřejněny již na Slovensku, přestože za ně bylo ruské archivní správě zaplaceno milion dvě stě tisíc korun.
Ruské seznamy zajatců jsou sice prezentovány jako přehled „Čechoslováků“, nicméně jsou v nich obsaženi výhradně Slováci a Maďaři, podle ředitele Muzea Slovenského národního povstání Stanislava Mičeva zajatí příslušníci slovenských a maďarských divizí, ba dokonce příslušníci zbraní SS z východní fronty. Po hrobech těchto lidí chce ÚSTR pátrat a stavět jim pomníky? Tak to už skoro zavání propagací fašismu…
Představitelé ústavu by se konečně měli podívat do zákona č. 181/2007 Sb., pokud stále ještě neví, co je taxativně vymezenými úkoly obou institucí. Proč slibují zveřejnění těchto desítek tisíc jmen (navíc v azbuce), když nejsou schopni zveřejnit na webu ani seznam asi 260 osob komunisty popravených Čechů a Slováků?
Nově zvolení členové Rady ÚSTR se bezesporu budou muset věnovat i dalším problémům, tunelování rozpočtu ústavu prostřednictvím vyvádění finančních prostředků do zahraničí, některým podivným výběrovým řízením, včetně projektu „zateplení“ centrální budovy ÚSTR na Žižkově.
Jaroslava Janderová
Z centra Prahy se nesmí stát město duchů
Koronavirus i vládní opatření znamenají pro podnikání (nejen) v centru Prahy obrovský problém. Budoucnost ukáže, pro kolik podnikatelů bude fatální. A také, zda nebude fatální i pro samotné centrum hlavního města.
Jaroslava Janderová
S koronavirem nesmíme zlikvidovat i svobodu
Na pozadí boje s pandemií koronaviru se odehrávají příběhy, v jejichž hlavní roli je svoboda a demokracie. Bohužel v pozici štvané zvěře. Jde jen o náhodu, nebo naopak o nechutný hyenismus?
Jaroslava Janderová
Doba koronavirová odděluje zrno od plev
Prezidentův mluvčí Ovčáček napsal na twitter: Republika čelí bezprecedentní situaci. A novináři řeší Babiše. Veřejnost potřebuje informace, ne výlevy egoistických žurnalistů. Jeho vyjádření považuji za symbolické.
Jaroslava Janderová
Tožička odkopal skutečnou tvář Pirátů
Piráti vyslali do doplňovacích voleb do Senátu na Teplicku, kde se místo senátora uvolnilo po zesnulém Jaroslavu Kuberovi, individuum jménem Tomáš Tožička.
Jaroslava Janderová
Jak Babiš s koronavirem přemohli evropské šťouraly i vlastizrádce
PR poradci Andreji Babišovi už roky našeptávají, že nejlepší obranou je útok. A když je nejhůř, tak se zavrtí psem. A pomůže třeba i „přítel koronavirus“.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
- Počet článků 99
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1199x
jaroslavajanderova.eu