Příjde opět velký žlutý horor - Řepka???

Pan Robert Brinda: Kolik problémů v zemědělství by vyřešila radikální redukce pěstování řepky olejné? Vzhledem k tomu, že řepka je pěstována výhradně pro výrobu biopaliv: O kolik by se bez biopaliv zlevnila autodoprava?

Jsem velice rád za Vaše otázky; odpovím nejdříve na Vaší druhou otázku.

U nás se pěstuje v letošním roce cca 370 tis. ha řepky olejné, ze semena se zpracovává 60 % na olej, který konzumujeme (potravina a potravinářské výrobky), jde o nejkvalitnější olej ze všech, které u nás konzumujeme, jelikož obsahuje 3 omega masné kyseliny, které jsou pouze v rybím tuku, který většina z nás nemusí. 

Jsem zásadně proti využívání řepkového oleje jako přídavku do paliva, a to z dvou důvodů:

1. motory jsou vyráběny na fosilní paliva, řepkový olej snižuje optimální výkon motoru a zkracuje životnost motoru, ale z usnesení EU bylo nám uloženo přidávat 7 %. My ve skutečnosti přidáváme 4,6 až 4,8 % a jsme ze strany EU za tento malý přídavek kritizováni.

2. vedle řepkového oleje, přidáváme do potravinářských produktů cca 15 % palmového oleje, který je ze zdravotního hlediska nevhodný, ale cenově nejlevnější, a tak ho máme ve velkém přídavku v sušenkách a hlavně ve zmrzlinách (to si naše děti pochutnávají!!!) a dalších potravinách.

Jediné pozitivum je, že ze všech olejů, palmový olej nejlépe tuhne.  Zde vidíte, že můj apel na domácí produkty je na místě. Tedy dalších 15 % by mělo jít do zpracování pro potravinářské účely a zbytek bychom měli vyvážet a ne dovážet vedle palmového oleje ještě olej kokosový a slunečnicový do potravinářské výroby a olej řepkový, který se míchá do fosilních paliv.

K otázce, kolik problémů v zemědělství by vyřešila radikální redukce řepky olejné.

Musím vás zklamat, ale redukce řepky by nevyřešila žádné problémy, protože fikce o škodlivosti řepky není pravdivá. Z agronomického hlediska jde o plodinu přímo hnojenou chlévskou mrvou a plodinu zlepšující osevní postup: má obrovský kořenový systém a veškerá nadzemní hmota jde zpět do půdy, takže přináší  organickou hmotu do půdy a její bilanci pozitivně  ovlivňuje. Má rozsáhlý kořenový systém, řeší v půdě tvorbu drobtovité struktury a množství živočichů v půdě (červy, larvy, žížaly, hmyz…).

V neposlední řadě je plodinou, pokud ji pěstuje skutečný hospodář, která je rentabilní a pomáhá kompenzovat ztráty z obilovin pokud je suší rok a to je v poslední době velmi často.

Řepka j velmi důležitá plodina pro stav včelstev a produkci medu. Podle statistických údajů APV (Asociace profesionálních včelařů) se produkce medu z řepky odhaduje na cca 50 % z celkové produkce. Pokud by se řepka nepěstovala, stav včelstev by poklesl až na polovinu, protože by pro včely nebyla pastva. Došlo totiž k obrovskému poklesu jetelů,  vojtěšek, lupiny, hrachů, bobů, pelušek a dalších motýlokvětých plodin.

Často mluvíme o erozi a řepka je na poli 11 měsíců, což je nejdelší doba mezi jednotlivými plodinami. Díky tomu dochází k minimální ztrátě ornice. Jediné nebezpečí je při setí řepky. Pod řepku většina podniků orá a při monzunových deštích vzniká nebezpečí splavení ornice, to se ale řeší trávnatými pásy při rozdělování pozemků v mírně erozně ohrožených katastrech nebo se provádí setí řepky systémem Strip-till, ale tam se orba neprovádí.

Co by pomohlo?

Zvýšení stavů hospodářských zvířat a namísto obilovin k zajištění krmiv pěstovat vojtěšku, jetel, luskoviny…, to jsou plodiny, které poutají vzdušný dusík a zvyšují úrodnost půdy.  Proč je ale vlastně pěstovat, když nemají využití z důvodů velmi nízkých stavů hospodářských zvířat? Prosím Vás o rozšiřování těchto faktů a útlumu fikcí, které proudí naší veřejností.