pánové nebyli inspirováni "brněnským prostředím", byli to prostě merkantilističtí ekonomové, což byla tehdy v podstatě jediná škola ekonomického myšlení

úpadek merkantilismu se přibližně časově shoduje s nástupem industriální revoluce. Jediná moderní velmoc, jejíž makroekonomika se řídila v zásadě merkantilistickými zásadami, byl Sovětský svaz

Domnívám se, že Hörnigkova pravidla dávají smysl v režimu, kde:

- bohatství státu se chápe jako akumulace drahých kovů a „saldo“ v obchodu,

- kapitálové trhy jsou omezené, mobilita kapitálu nízká,

- technologie a produktivita se zvyšují pomalu,

- stát může administrativně řídit obchod a výrobu bez nadnárodních právních rámců.

To však není případ současné mezinárodní situace a ekonomiky.

Naprosto souhlasím s tím, že postavit svoji ekonomiku hlavně, či pouze na principu montovny, je krátkozraké a kontraproduktivní.

Nicméně zpracovávat domácí suroviny doma, pokud to někdo jiný ve světě umí lépe, levněji a/či efektivněji může vyvrcholit výrobou neprodejných či nekonkorunceschopných produktů.

Souhlasím však, že pointa je ve vytváření služeb či výrobků s vysokou přidanou hodnotou, o které je na světovém trhu zájem.

Cestu však vidím spíše v nastavení pragmatické zahraniční i ekonomické politiky a omezení ideologizace jak politiky tak ekonomie. Následně výrazné investice do vybraných odvětví, kde máme šanci - v mezinárodní, vzájemně výhodné spolupráci - uspět. To celé doprovázeno výběrovou migrací talentů a odborníků, jež mají zájem integrovat se do české společnosti a zamezením imigrace ostatní.

To jsou překonané úvahy, merkantilismus je cestou do pekel. Naše ekonomika je závislá na exportu, náš domácí trh s 10 miliony obyvatel je malý. Když budeme preferovat ve státních a veřejných zakázkách domácí firmy, doplatíme na to. Já osobně bych preferoval ty nejlepší firmy.

Ale, například plzeňská Škoda Transportation vyváží tramvaje, trolejbusy, vlakové soupravy atd. do celého světa. Jestliže my uzavřeme své trhy pro zahraniční firmy, v cizině nám to vrátí a naše firmy nebudou mít kam vyvážet. Takovou obchodní válku nemůže malá ČR vyhrát!

Správně popisujete symptomy, ale nabízíte řešení ze stejného mentálního světa, který je způsobil.

Merkantilistické devatero zaměňuje bohatství za státní kontrolu a plán, místo aby řešilo skutečnou příčinu: prostředí, které trestá podnikání a investice. Kapitál neodtéká, on prostě utíká z míst, kde je svazován daněmi, regulacemi a politickou svévolí. Zákazy vývozu, preference domácího i nucené reinvestice ničí informační funkci cen a vedou k plýtvání zdroji, ne k prosperitě. Zpracování doma nelze nařídit , lze ho jen učinit výhodným.

Historie merkantilismu není varováním, že jsme byli málo důslední, ale že řízení ekonomiky shora systematicky selhává. Pokud chceme přestat být montovnou, potřebujeme víc svobody a odpovědnosti, ne nový plánovačský manifest.

Vážený pane Kšíre, díky za Vaši důstojnou oponenturu. Pohybujeme se v konfiguraci, kdy - ať se nám to líbí, nebo nelíbí - je ekonomika řízena shora, a to začasté ne úplně hluboce fundovaně. Za těchto okolností mi přijde rozumné pokusit se tam, kde pravidla vznikají, doručit byť i zjednodušenou zprávu, která bude srozumitelná a není v přímé kolizi s hodnotami kapitalismu. Souhlasím s tím, co píšete. Behaviorálně ekonomické "postrčení" je lepší prostředek. Ale za mě v současnosti prozatím nepřekonatelně kognitivně náročný.