Neoddělitelná víčka na lahvích - klasický případ evropské pomatenosti. Zrušit!

Štvou vás neoddělitelná víčka plastových lahví? Poděkujte Evropské unii. Zase vymyslela nefunkční řešení na něco jiného, než co je skutečný problém.

Je to už nějaký pátek, co nám vstoupil v platnost nový zákon (s malým „n“ ve slově nový, aby nedošlo k omylu, ten s velkým „N“ vstoupil v platnost už fakt hodně dávno…) č. 477/2021 Sb. o obalech.

A my jsme si díky němu začali nosit domů nové bezvadné a hyper-ekologické lahve s tak zvaně neoddělitelnými víčky.

Někomu jsou možná tahle inovovaná víčka fuk, mě ale k smrti štvou.

Podle mě se z těch bezvadných nových lahví špatně pije, špatně nalévá, špatně se otevírají a ještě hůř se zavírají.

A jak se níže pokusím ukázat, přidělat víčka k lahvím je reprezentativní ukázka mozkové nedostatečnosti těch nejhlučnějších politiků, kteří sice neumí najít a pořádně popsat skutečný problém, natož pro něj vymyslet funkční řešení, ale zato bezvadně umí rozdávat přiblblé úkoly každému, kdo jde okolo, a ještě se za to halasně pochválit.

Je to stejné, jako když vám ve středověku kovář usekl malíček, aby vás přestal bolet zub. Nejen, že to nepomohlo, ale způsobená škoda převážila nad dosaženým efektem.

Jak tahle rádoby ekologická zhůvěřilost začala? Pojďme ke zdroji.

Na počátku byla Směrnice EU

Tedy na počátku bylo samozřejmě Slovo, ale o tom dnešní článek není. Myslím na počátku tažení proti víčkům na lahvích.

V roce 2019 vydal Evropský parlament spolu s Radou Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí

Úvodní důvodová zpráva je poměrně obšírná. Hlavní myšlenky:

…je nutné řešit nepřetržitý nárůst vzniku plastových odpadů a jejich únik do životního, a to zejména do mořského prostředí…

…plasty v Unii tvoří 80 až 85 % ze znečištění odpadky v mořích, měřeno podle množství odpadků znečišťujících pláže, přičemž plastové výrobky na jedno použití představují 50 %…

…plastové výrobky na jedno použití zahrnují rozmanitou škálu běžně používaného rychloobrátkového spotřebního zboží…

…plastové výrobky na jedno použití, na něž se vztahují opatření podle této směrnice, by podle odhadů měly podle množství představovat zhruba 86 % plastů na jedno použití nalezených na plážích v Unii…

…uzávěry a víčka vyrobené z plastu, které se používají na nádoby na nápoje, patří mezi nejčastěji nacházené plastové výrobky na jedno použití na plážích v Unii…

…nápojové lahve, jež jsou plastovými výrobky na jedno použití, patří mezi nejčastěji nacházené odpadky na plážích v Unii…

…Cílem této směrnice je chránit životní prostředí a lidské zdraví…

…boj proti znečišťování odpadky je sdíleným úsilím příslušných orgánů, výrobců a spotřebitelů. Veřejné orgány, včetně orgánů Unie, by měly jít příkladem…

…jelikož … předcházení a snižování dopadu některých plastových výrobků … na životní prostředí a na lidské zdraví …, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů…

Drobné poznámky k důvodové zprávě

Podtrženo, sečteno, podle autorů Směrnice 85 % odpadků na plážích jsou plasty, z toho 50 % plasty na jedno použití, a z toho odhadují, že 86 % je toho, o čem je tahle Směrnice.

Tedy 37 % ze všech odpadků posbíraných na plážích jsou (asi možná) lahve, víčka a lahve s víčky. Ono to není úplně jisté, protože v důvodové zprávě se taky hodně mluví o výrobcích pro rybolov, ale co už, nebuďme detailisti.

(Všimněte si, že si nedělám legraci z toho, že u nás přece moře nemáme. To proto, že odpadky se určitě v obdobné skladbě jako na pláži najdou i u silnice, v lese, anebo za hřbitovní zdí).

Takže klasicky po evropsku. Začíná to celkem dobře - v přírodě se válejí odpadky, některé z nich jsou plasty, pojďme se v téhle Směrnici zaměřit na ně, respektive na jejich podmnožinu, která představuje zhruba 40 % z nalezených odpadků.

Fajn, nic proti, za mě docela dobrý začátek.

Ale to, že pak jedním dechem dodají „a protože vy členské státy jste banda blbečků úplně neschopná cokoli samostatně vyřešit, tak musí přijet Unie na bílém koni a spasit vás“, to mi přijde trochu moc.

Zejména proto, že se tady nebavíme o energetice, obraně, ani o migraci, ale o plastových lahvích a víčkách.

Já prostě nevěřím, že tohle by národní státy a jejich parlamenty nezvládly. Jelikož se evropští politici rekrutují z politiků národních, tak předpokládám, že jejich mentální kapacita musí být hodně podobná.

Čili jestli to nezvládnou politici národní, tak potom ani ti nadnárodní evropští, protože to jsou ti samí lidé ze stejného kadlubu.

Zpět ke Směrnici - stranický úkol zní - víčka se musí připevnit

Směrnice pak dál píše v Článku 6

Požadavky na výrobek

1. Členské státy zajistí, aby plastové výrobky na jedno použití uvedené v části C přílohy, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, mohly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud uzávěry a víčka zůstanou během fáze určeného použití výrobků připevněny k nádobě.

A následují obvyklé prováděcí pokyny - tohle musíte do národních zákonů nastrkat zítra, tohle za půl roku, tohle za rok atd. A taky, že se to bude sledovat a vykazovat a vyhodnocovat. Tedy ne to, jestli to k něčemu bylo, ale jestli to všichni správně plní, jak si to Evropa přeje.

Petice proti Směrnici

Na stránce petičního portálu Evropského parlamentu se píše, že prý může každý i jednotlivě poslat poslancům jakoukoli petici. Když si kliknete na tenhle odkaz, první tři petice jsou za to, aby se vrátila oddělitelná víčka. Důvody, které autoři uvádějí, jsou stejné jako ty, co už zazněly výše.

Nicméně všechny tři petice jsou ve stavu Uzavřeno a nikde se nedočtete ani to, kolik poslanců si je přečetlo. Nejspíš ani jeden. Takže klidně nám pište, my se na to stejně nepodíváme.

Názor autora

1) Bez diskuse je to, že lidi by neměli být čuňata a házet odpadky, ať už jakékoli, volně do přírody. To je ale potřeba zařídit jinak. Například dát pár facek každému, kdo se chová jako dobytek. Nebo vymýšlet pozitivní motivaci k třídění odpadu (které mimochodem u nás už dávno není tak špatné). Švýcaři to měli už před třiceti lety nastavené tak, že kdo nechtěl třídit, platil násobně víc za směsný odpad. Každý ať se rozhodne, jestli si přidělá trochu práce, nebo si připlatí. To je kapitalismus, Evropo.

2) Když vydám nějaké nařízení, je mou povinností se přesvědčit o tom, že ho ti, které řídím, splnili. OK. Především se ale také musím po čase ujistit, že to nařízení bylo účinné tak, jak jsem si myslel. A pokud ne, tak ho taky musím zrušit. To se ale neděje ani v Evropě, ani v Česku. Takže nakládáme lidem další a další nesmyslné úkoly s nulovým nebo záporným účinkem. Kde myslíte, že to skončí?

3) Když dávám nařízení, tak musí být splnitelné. Požadavek, aby víčko muselo zůstat přidělané, tak, jak je uveden nejen ve Směrnici, ale i v našem zákoně o odpadech v §4, odst. (6) (“Osoba uvádějící na trh jednorázové plastové obaly … je povinna uvádět na trh tyto obaly pouze tak, že uzávěr nebo víčko vyrobené z plastu zůstane po dobu použití výrobku k určenému účelu připevněno k nádobě. …“), není v současné podobě implementace nařízení naplněn.

Ani nemůže být. Kdo chce, ten si ho prostě utrhne (a pak je ještě naštvanější, protože se o ty pitomé camfrňousky, co z toho zůstanou trčet jak na lahvi, tak na víčku, zaručeně škrábne nebo píchne).

4) Přimontování víček na lahve na struktuře ani množství odhozených plastů, ani na tom, kolik absolutně jich skončí ve tříděném odpadu a ve škarpách, nezmění vůbec nic. Kdo chce odhodit lahev, určitě neodnese samotné víčko do tříděného odpadu. Kdo chce odhodit víčko, neudělá to ve chvíli, kdy v lahvi ještě něco je, protože by se pobryndal. Odhodí ho až ve chvíli, kdy je lahev prázdná. A proč by to tedy neudělal rovnou spolu s lahví? Že by někdo zahazoval samotná víčka, ale lahve recykloval, je, odpusťte mi, hloupost.

Když chci někomu vládnout, musím si dát set sakra pozor, co mu rozkazuji. Abych nebyl směšný.

Díky za pozornost a na shledanou příště