Pamatujete na onu vtipnou reklamu, kde hoši v nejlepších letech měli problémy s pravou rukou? Inu sobotní plánované pochody (tedy onoho 10.11.) oživily tuto zajímavou tématiku. Jistě budeme vědět, jak se nám ta výchova podařila...
Já osobně mám pro naše milé nácky jeden návrh, který by měl hned několik přínosů. Co jim takhle zřídit menší tábory, kde by mohli pobývat nejen o prázdninách, ale i během celého roku? O co by šlo?
Každý, kdo má za vzor Hitlera a líbí se mu konečné řešení židovské otázky, tak by měl šanci na vlastní (holou) kůži poznat, o co se jedná. Musel by si na svoje bombry vyšít velké černé písmeno H, v autobusech by si nesměl sedat a na vysoké školy by měl vstup předem zakázán (což by ale asi moc nevadilo... ). Po omezení chození za kulturou, pohybu na veřejnosti a tak podobně, by se poté postupně začali svážet (sebou maximálně 20-ti kilové zavazadlo!) do mezitím vybudovaných "táborů nácků" (jméno táborů by si mohli klidně zvolit sami). Ty by byly vybaveny vším tím, co tolik obdivují, aby se jim tam opravdu líbilo: jednoduché dřevěné baráky, třípatrové palandy, plynové komory a kolem samozřejmě několik řad ostnatého drátu. Jídlo by měli zajištěné, ale bylo by dbáno na to, aby se příliš nepřejídali, aby jim zbývalo dost sil na nějakou pořádnou fyzickou práci v okolí tábora. Arbeit macht frei, že? Ráno by se začínalo kolem páté četbou literatury o koncentračních táborech a místo večerníčku by měli povinný nástup na buzzer platzu, kde by minimálně hodinu zpívali písničky z Hitlerjungen.
Tento ozdravný tábor by měl i tu vymoženost, že by si sami náckové mohli v táborových referendech odhlasovat případně další vylepšení vnitřního řádu campu. Pokud by chtěli vyzkoušet vylepšit některé praktiky z koncentračních táborů, nikdo jim nebude bránit, pokud to ovšem bude chtít většina - žijeme již přeci jen v rozvinuté demokracii.
Koncem každého roku by se mohl každý nácek dobrovolně přihlásit k přezkoušení, zda se již úroveň jeho blbosti snížila natolik, že by mohl být vypuštěn zpět mezi lidi. Přezkoušeny by byly nejen jeho reakce pravé ruky, ale především by se zjistilo, nakolik se v jeho hlavě již rozjasnilo. Pokud by zkoušku neudělal, musel by zůstat v táboře další rok. Při jejím úspěšném složení by byl prohlášen za vyléčeného, byl by propuštěn a již by ani nemusel nosit na svém oděvu písmeno H.
To byl jenom stručný nástin celé této vize. Přesto si myslím, že by se to mohlo všem stranám (i politickým) líbit. Obyčejný člověk, tj. podčlověk, by se nemusel bát setkání s tímto nadčlověkem a samotní náckové by si celé roky mohli užívat nefalšovaného života v Třetí říši. No řekněte, co víc si přát, než spokojenost všech občanů, ne? A policisté by místo sobotní pohotovosti mohli jet třeba na chatu...
