Stalo se, v co jsem ani nedoufal: průzkumníky favorizovaný tandem Zeman - Fischer se podařilo rozrazit! Zdá se, že opravdu hodně voličů volilo s touto strategií. Bylo by lepší, kdyby se povedlo vyřadit arogantního všeználka Zemana místo nevýrazného Fischera, ale to bychom zřejmě už chtěli příliš...
Každopádně to bylo dilema, koho z těch devíti "statečných" (vy byste do toho šli?) zvolit.
Šlo o nastavení kritérií. Například bráno podle toho, kdo bude viset zarámovaný na zdi v každé třídě každé školy, by byla dost zajímavá představa. Paní Bobošíková by se tam jistě vyjímala ze všech kandidátů naprosto nejlépe, zato profesor Franz by prostor třídy ozářil zcela jiným, svobodomyslným pohledem. Jak by ale učitelé vysvětlovali dětem, že nějaké to tetování nebo náušnice v nose jsou "trochu zvláštní", když to má i prezident?
Obdobné by to bylo u reprezentace naší republiky v zahraničí. Škoda, že nemohl bojovat pan Okamura. Pokud by se dostal do finále s panem Franzem, mohli by si úřad rozdělit na půlky a jezdit spolu. Vnímání naší republiky by, při vší úctě k oběma, bylo asi zajímavé. Možná nejen Američané by se ptali: "Thakový tam jsou všichni v tom Čéésku?"
V třídě, kde jsem volil, nabízela volební komise možnost pokochat se pohledem na krásnou veverku. Byla zřejmě zvyklá vybírat ptáčkům místní krmítko, takže si z nás vůbec nic nedělala. Ale je fakt, že o žádných frontách se na našem okrsku v sobotu před polednem nedalo hovořit: odvolil jsem zcela sám a to jsem si tam pěkně dlouho vychutnával krásnou ušatici. Ta 61 procentní účast ve volbách, to mi nepřipadá nijak hvězdné. Proč nepřišlo oněch 39% dospělých lidí?
Při sledování sčítání hlasů, kdy pan Schwarzenberg nenápadně začal utíkat panu Fischerovi a mířit s jistotou k druhé příčce, tak mě nejvíc pobavila naše dvouletá dcerka. Z pokoje, kde byla puštěná televize, se náhle ozvalo: "Tam je čert, táto!" A přiběhla ke mně do kuchyně: "Tam je čert!" opakovala zděšeně. "Cože, čert?" povídám nevěřícně a tak jsem se s ní šel podívat, co že to tam viděla.
Nebyl to čert. Jenom právě běžel rozhovor s profesorem Franzem...
Zkoušel jsem dcerce vysvětlit, že to není čert, ale myslím, že jsem moc neuspěl.
Takže možná to mohlo dopadnout i hůř. Inu teď máme na dalších 14 dní o čem hovořit a nemusíme vymýšlet témata k rozhovorům. Jak to dopadne, neví ani politologové, protože kolik lidí pojede raději lyžovat než dávat hlas někomu, kdo jim stejně v mnoha ohledech "nesedí" (nebo snad vy jste z jednoho z těch dvou kandidátů stoprocentně nadšení?) si nikdo netroufá odhadnout.
Co dodat? Snad jen přání, aby každý vzal "rozum do hrsti" a zvolil s citem tu lepší variantu. Myslím, že nabubřelosti a arogance bylo na hradě poslední dvě funkční období až až...
**************************************************
***************************
***********
