Když před dvaceti lety někdo řekl, že má karmu, každý mu rozuměl. Ohřívat si vodu tímto průtokovým plynovým ohřívačem nebylo nic neobvyklého.
Ovšem po listopadové revoluci se začaly vydávat tisíce knih do té doby zakázaných, mimo jiné i knihy z oblasti spirituální a duchovní. "Všichni" se začali zajímat minimálně o léčivé rostlinky a paranormální jevy. Tento velký třesk brzy opadl, ale přesto v té době každý minimálně tušil, že karma není jenom to, co má v koupelně.
A ještě tak před rokem jsem nevěděl (jistě se v reakcích dočtu, že jsem notně retardovaný :-)), že význam karmy se dostane do širšího podvědomí jako bodová hodnota úspěšnosti autora resp. jeho článků na blogu.
Co tím tedy jako chci říci? Abych nebyl napadán od milého čtenářstva za to, že bylo ponecháno bez pointy, rád ji prozradím.
Co kdybychom si takhle zase připomněli, že ono slovo karma znamená ve smyslu duchovním to, co na nás čeká za naše skutky? Že si svými činy, myšlenkami i city formujeme svojí vlastní karmu, která na nás vždy počká, ať teď či jindy? Nezapomínáme na to, že je mnohem důležitější mít tuto svojí karmu pokud možno čistou, abychom někdy nemuseli následky svých chyb plně "vychutnávat"?
Ten, kdo nevěří na základní souvislosti mezi příčinou a následkem, mi jistě bude psát rozčílené příspěvky. Nemusíte s tím souhlasit, mohli jste se u čtení klidně nudit a zcela jistě můžete napsat cokoliv, ale každým pouhým i anonymně napsaným zlým slovem si zanášíte trysky svojí karmy - a ne té na plyn.
