Žraločí „kokainová jízda“ aneb Prevence na prvním místě

Už jste to četli? Žraloci v Brazílii mají pozitivní test na kokain! Zjistili to vědci při testování 13 brazilských žraloků, kteří měli přítomen kokain v játrech i svalové tkáni…

A dokonce šlo o koncentraci stokrát vyšší, než bylo kdy dříve zjištěno u jiných vodních živočichů! Kromě jiného se v provedené studii uvádí, že spotřeba kokainu v posledních desetiletích masivně vzrostla, a to na celém světě! Tolik pouze okrajově k aktuálně publikované zprávě a vůbec ji tím nechci zlehčovat! I když drobně zarážejí je ale skutečnost, že už v červenci loňského roku jsme se mohli v médiích dočíst, jak žraloci u pobřeží Floridy zřejmě požírají kokain házený pašeráky do moře. Pak mne tedy napadá, zda žraločí kokainová závislost třeba nějak nesouvisí s jejich letním stylem života…

Každý si ale asi dokáže představit, co je okurková sezóna pro novináře… Letní zpravodajství, které jako takové by už z podstavy věci a určité definice svého významu mělo fungovat jako zpravování publika o aktuálních událostech, v tuto roční dobu obvykle lehce strádá. Zprávy o tom, kde, s kým a jak tráví dovolenou kdejaká celebrita to příliš nevytrhnou. Samozřejmě určité zlomové události se nevyhnou ani letním týdnům, upřímně ale s dovolenkovým zpomalením životního tempa klesnou na minimum i kvalitní zpravodajské podněty. Samozřejmě známý fakt. To, co zavíří mediálními vodami, zanechá menší či větší vlny (trochu příhodná analogie s předmětem hozeným do vody a tímto vzniklých kruhových vln…). Malé a menší zpravodajské kruhy pak převalí vlnobití typu odstoupení jednoho z kandidátů amerických prezidentských voleb nebo další z podezřelých úmrtí v carské federaci…. Nezlehčuji, ale i to je letní skutečnost. Poslední roky však bohužel rozšířena o pravidelný monitoring situace na ukrajinské válečné frontě.

Každý si v takovém horkém letním zpravodajství najde to své nebo si možná někteří cíleně ordinují každoroční dovolenou nejen od práce, ale i od sledování aktuálního dění ve světě. Osobně k této skupině nepatřím, a ani to s mou aktuální profesí není vlastně tak úplně možné. Co jsem si ze zprávy o fetujících parybách (mimo jiné ohroženým vyhynutím) ale vzal osobně já? Že člověk do moře bohužel „pouští“ spoustu nežádoucích věcí a nejsou to evidentně jen plasty aj. Ale protože jsem původní profesí adiktolog a věnoval jsem se péči o osoby závislé na návykových látkách, vím z praxe, že vedle léčby těchto lidí je velmi důležitá prevence. Ta je totiž finančně i jinak mnohem výhodnější než represe, tedy postih tresty. A jako adiktolog, a nyní i jako politik. také vím, že tato cesta je náročná na peníze, a proto je vedle budování efektivní sítě preventivních adiktologických služeb také potřeba hledat dostatečné finanční zdroje na jejich fungování. Právě to je nutné zajistit, což je jedním z důležitých cílů této vlády. Zdá se vám celý tento sloupek jako „výplň“ v okurkové sezóně? Může být, ale já si žraloky vzal cíleně jako oslí můstek pro další mediální zdůraznění této složité problematiky, která se týká celé společnosti a její řešení by mělo patřit do seznamu „alfa a omega“ mezinárodně po anglicku „to do it“!

Na závěr slovy starověkého řeckého filozofa Anaximandrose, která mne na netu zaujala svou moudrou souvislostí s mnou zamýšleným vyzněním tohoto textu: „Lidé se nejprve zrodili a vyrostli uprostřed ryb tak jako žraloci, a když se stali schopnými, aby si pomáhali, tehdy vystoupili a zmocnili se země.“ Tak aby se nás nezmocnili žraloci v kokainovém rauši!