Válka cel

Fyzika sedmé třídy základní školy, životní zkušenosti a selský rozum — spolu stačí na to, aby i dospělý člověk přijal za svou skutečnost, že akce vždy vyvolá reakci. V základu tedy jde o třetí Newtonův pohybový zákon…

A za mě to platí na život obecně, politiku a ekonomiku samozřejmě nevyjímaje. Originál pak hovoří cosi o reakci stejné síly (velikosti) opačné orientace druhého tělesa. Dále už to ale není ani tak o fyzice, pardon pane Newtone, jako o životě v praxi. Právě proto je mi záhadou, co si Mr. T. mohl myslet, že se stane poté, kdy on uvalí cla na něco od někoho odněkud... Aspoň aktuální vyjádření – pravda, médii zprostředkovaná – jeho a jemu přikyvujících a přisluhujících jsou minimálně diskutabilní.

Prezidentský výkřik na sociální síti, že to Čína udělala špatně, zpanikařila a… jen doplňuje puzzle jeho nekritické proamerické (ne)myšlení. A zdůrazňuji, že zrovna já rozhodně nepatřím mezi obránce žádných čínských zájmů! V celé té celní smršti je pro mě zajímavý americký úhel pohledu a reakce jednotlivých protistran. Čínská odpověď na americkou celní akci je: plošné dodatečné clo 34 % na veškerý dovoz z USA poté, co je nově čínský dovoz do Států postupně zatížen celkovým clem 54 %. Samozřejmě skutečnost je složitější a toto je opravdu velmi zjednodušený popis celní přestřelky „toliko“ mezi USA a Čínou, ale podobné „když ty, tak já“ lze nejspíš brzy očekávat i odjinud. Americký balíček recipročních cel nově upravuje celní politiku vůči několika desítkám zemí napříč světem. Sousedé na severu a jihu, zaoceánští Evropané, Asie kam se podíváš… Tedy kromě Ruska! Důvod? Údajně uvalené sankce po zahájení ruské vojenské agrese na Ukrajinu. A podobný sankční blokační mechanismus vyjímá z balíčku recipročních cel i Bělorusko, Kubu a Severní Koreu.

Zarážející jsou související myšlenkové pochody na americké straně oceánu. Že prý nově vyhlášená americká cla nemusí být nutně neměnná a uvidí se, co by s tím mohla udělat nějaká zajímavá výhodná nabídka! Tak ano, celní politika, určitě i přes svou základní podstatu pracuje také s řadou vlivových faktorů a ve hře může být jistá oboustranná „výhodnost“. Jen tady to spíš začíná připomínat celní schizofrenii, aspoň podle veřejných doporučení amerického ministra obchodu (Scott Bessent), aby země zasažené americkými celními choutkami nereagovaly obdobnou celní odvetou. Aha a proč ne? Naskakuje mi obratem otázka: jedna strana může a druhá ne? Bessent k tomu údajně dodává, že tato nově vyhlášená cla jsou pouze začátkem vyjednávání. Zvláštní postup a není se co divit, že protistrany reagují, jak reagují. Ze zahraniční se kromě projevů nelibosti a argumentů typu rána světové ekonomice, rozbití více než 75 let starého globálního obchodního systému apod. ozývají výzvy ke zrušení cel, náznaky ochoty vyjednávat, stejně jako připravenosti přistoupit k obdobným protiopatřením… Momentálně nejvíce dotčená Čína to celé přirovnala k typické jednostranné šikaně.

Balíček má pomoci domácí ekonomice a jeho autoři už chválí počáteční výsledky. Tak určitě… jako celek to způsobí mohutný otřes světového hospodářství a jeho dopady budou naprosto zásadní pro další směřování světové ekonomiky, stejně jako jednotlivých národních ekonomických entit. A nikdy už nic nebude jako bývalo. To vše, léta budované, se lusknutím prstu, nebo spíš volebním výsledkem změnilo od základu! Dál to bude maximálně tak před Trumpem a po Trumpovi.

Takže vítejme v realitě nového všedního dne. Všichni koukáme, co se světem dokáže udělat jeden Trump. Tak třeba aspoň jeho voliči a sympatizanti napříč světem, tedy i ti v ČR, budou spokojeni a něco prospěšného z toho všeho získají…

Vše dobré!

Jan Bartošek