Úkol zněl jasně: Zamu(a)skovat vládu, pardon zefektivnit vládu

Trump vlastně nedělá nic jiného, než co avizoval před svým zvolením staronovým prezidentem Spojených států.

Sám si servítky rozhodně nikdy nebral a nebere, ani aby třeba „vypadal lépe, než jaký ve skutečnosti je“. Nebojí se špinavé práce, tedy nepopulárních rozhodnutí a oznámení, a na to další si umí najít „kvalifikované“ lidi. Aktuálně například jednoho z nejbohatších mužů planety Elona Muska. Toho si posadil do křesla šéfa ministerstva pro efektivitu vlády. Byť nejde o klasické ministerstvo a ani o post skutečného ministra. Jistě ryze z praktického důvodu… Aby podle tamní legislativy nebylo nutné schválení Kongresu. Takže si Mr. Prezident poradil velmi rychle vytvořením jakési vládní agentury pro transformaci americké státní správy s úkolem výrazně snížit byrokracii a regulace. Ale ono se teď po pár týdnech začíná zdát, že transparentnost se někde netransparentně vytratila. Muskův „expertní“ tým vede intenzivní tažení napříč americkými federálními strukturami a promptně se snaží plnit chlebodárcovo zadání škrtat, škrtat, škrtat a ve státní správě vyškrtat dva biliony dolarů. A začalo to hned a zostra, žádné vyčkávání. Protože ale takové škrty nelze dělat po dílčích řádcích ve výdajích jednotlivých institucí, budou padat rovnou celé instituce. Vždyť se už o významu a potřebě financování některých u republikánů otevřeně mluvilo v minulosti a bylo jen otázkou času, kdy na ně po volbách dojde… Takže proč třeba nezačít „šetřit“ u těch, které vám jsou už nějaký čas trnem v oku… Pěkně červenou tužku do ruky a začněme třeba u agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která je největším americkým oficiálním poskytovatelem zahraniční pomoci. A co takhle třeba Úřad pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů (CFPB)? Ten byl zřízen Kongresem v roce 2011. Od té doby dohlížel na banky a jiné finanční instituce. Co se pustit do oblasti zdravotnictví? Tam by se určitě také dalo ušetřit! I tak by to ale bylo hodně malé rozpřažení dua Trump&Musk, takže finanční a personální škrty v zainteresovaných programech, neziskovkách aj. obrazně útočí na nejvyšší hodnoty zemětřesné Richterovy stupnice. Bohužel konkrétní dopady už začíná pociťovat jak oblast pomoci, prevence a samozřejmě i péče, ale otřásá se i důležitá sféra vědecké a výzkumné činnosti. Když k tomu dodáme Muskův nově získaný přístup k nejcitlivějším datům obyvatel USA, potom se není čemu divit, když začínají padat žaloby a začíná se mluvit o rozkladu, převratu, korupčním zneužití moci a nutnosti zodpovídat se Kongresu.

Takže i já, po pročtení médií a zde dostupných materiálů o aktuálním dění za oceánem, začínám z té přípravy Trumpovy administrativy na cestu „k odstranění vládní byrokracie, snížení nadbytečných regulací, omezení nehospodárných výdajů a restrukturalizaci federálních agentur“ s metou „modernizovat federální technologie a software s cílem maximalizovat efektivitu a produktivitu“ pociťovat velké obavy. Teď už ani tak nejde pouze o úsporná opatření, v jejichž rámci se budou rušit nějaké instituce (a to jsem ani nezmínil nápad s vypnutím Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky…) nebo třeba „jen“ zazvoní hrana americkým centům. Obávám se, že i samotní Američané dnes ani nemají šanci do důsledků domyslet, co ještě dalšího vymyslí v dětství a mládí traumatizovaný Jihoafričan. S pověřením a posvěcením svého neřiditelného prezidenta.

Bez jakéhokoli zlehčování americké situace, která má samozřejmě širší a rozhodně nemalý dopad na další části světa, jsem si v souvislosti s některými nic neříkajícími citacemi hlavních aktérů vzpomněl na konkurz dr. Štěpána Šafránka na pozici ředitele nemocnice ve filmu Jak básníci neztrácejí naději: „Chtěl bych maximálně minimalizovat negativní dopady insuficientního systému, odbourat persistující třecí plochy, připravit výchozí polohy a odpíchnout se k řešení problémů… Zejména je třeba… levně nakupovat, draho prodávat a pozdě platit faktury…“.

Vše dobré!

Jan Bartošek