Samet má pořád cenu zlata

„Vyložte si na stůl“ třicet pět argumentů, proč to všechno… Mám je a pro mě má samet v každodenním boji za svobodu stále cenu zlata!

Třicet pět let života ve svobodě a demokracii.

Třicet pět let naprosto zásadních společenských změn.

Třicet pět let neskutečných otevřených možností.

Třicet pět let hranic bez drátů a samopalníků se psy.

Třicet pět let informačního boomu a učení se v tom množství informací rozeznat skutečnou pravdu.

Třicet pět let tržní ekonomiky.

Třicet pět let pro vyrovnání se s minulostí.

Třicet pět let transformace společnosti.

Třicet pět let učení se znovu žít ve skutečné demokracii.

Třicet pět let učení se znovu podnikat a zároveň za to také přijmout vlastní zodpovědnost.

Třicet pět let učení se nebát se pravdy a oprašování schopnosti ji, resp. sebe sama, svobodně projevit.

Třicet pět let enormního dostatku s obchody plnými zboží všeho druhu.

Třicet pět let práce na tom, jak vrátit slušnost do našich životů.

Třicet pět let bez jakýchkoli uměle budovaných zpolitizovaných zábran v přístupu ke vzdělávání.

Třicet pět let bez vykonstruovaných krvavých politických procesů a vražd.

Třicet pět let právního státu.

Třicet pět let bez pronásledování a utlačování všech a všeho pro nesouhlas se směřováním země (řekněme zřízením, avšak nezaměňujme s jednáním proti zákonu).

Třicet pět let bez komunistické zatuchlosti.

Třicet pět let tolerance (schopnost být tolerantním bohužel není dána každému, proto nelze zcela zevšeobecňovat, ale je tu!).

Třicet pět let bez nutnosti schovávat se za konformitu.

Třicet pět let politické, ekonomické, hospodářské, vojenské aj. spolupráce s vyspělým světem.

Třicet pět let učení se vlastní zodpovědnosti, protože všechno za nás stát zařídit nemůže.

Třicet pět let veselejších barev (obrazně a povšechně) místo fasádní šedivé uniformity.

Třicet pět let rostoucích platů a mezd, stejně jako důchodů.

Třicet pět let svobody slova a tisku.

Třicet pět let možnosti a práva hlásit se veřejně ke skutečným lidským hodnotám.

Třicet pět let možnosti výběru z více variant (obecně v čemkoli, kdekoli), nejen povinného stádového následování té jediné možné...

Třicet pět let práva na odmítnutí (obecně, tzn. vyjádřit své rozhodnutí pro variantu „ne“).

Třicet pět let práva veřejně se přihlásit ke svému vyznání.

Třicet pět let společenského upevňování základů morální povinnosti k ochraně a obraně nabyté svobody a demokracie a (tak to vnímají ti, kteří si cení svobody a demokracie a nepovažují ani jedno za samozřejmost).

Třicet pět let možnosti svobodně volit.

Třicet pět let skutečně svobodné umělecké tvorby.

Třicet pět let intenzivní práce na odstranění jakékoli zbytečné diskriminace z našich životů.

Třicet pět let možnosti odmítnout jakoukoli diktaturu.

Třicet pět let práva vlastnictví.

…

Třicet pět sametových let! Plných možností, výběru, volby. Řadil jsem své argumenty tak, jak mi přicházely na mysl. Prostě není důvod nadávat nebo dokonce připouštět myšlenku, že „kdysi bylo líp…“. Nebylo. Buďme tedy k sobě opravdu upřímní, a i když není vždycky všechno ideální, měli bychom společně zapracovat na tom, aby se to zlepšilo a zmizely důvody pro nespokojenost.

Je potřeba stále dokola připomínat, že svoboda a demokracie samozřejmostí skutečně nejsou, a ne zase tak daleko od nás se za ně opravdu krvavě bojuje!

Vše dobré a zůstaňme, prosím, na té naší sametově započaté cestě světem svobody a demokracie.

Jan Bartošek