Ruské válečné tažení na demografii

Sklony k megalománii, nebo pro nás česky velikášství, je pro Rusko charakteristické asi stejně tak jako stakan vodky. Ono to tam tak nějak megalomanstvím zavánělo vlastně nejspíš vždycky…

Rozloha, délka hranice nebo počet obyvatel jsou jen příklady z oblasti statistiky, ani politika aj. se v tomto ale nechtějí nechat zahanbit. Jak je široká ruská duše, tak je bezbřehá ruská touha.

Když v prosinci roku 1922 vznikl Svaz sovětských socialistických republik (na celých 69 let), posbíral většinu světových NEJ. To se pak samozřejmě těžce snáší, když vám ta NEJ odpadávají jak metály z důstojnické uniformy. Cílím tím záměrně ke zprávám z médií z posledních dní, jejichž společným jmenovatelem je informace, že ruský demografický vývoj dlouhodobě strádá, válka na Ukrajině tomu nepřidala a do závěru tohoto století už Rusy nejspíš žádné optimistické zvraty na tomto poli nečekají.

Jasně, populace klesá, rozumějme stárne a vymírá, celosvětově. Někde více a rychleji, jinde méně a s pomalejším tempem… Ale i v Rusku, zemi neomezených možností? Je si toho vědom i všemocný mužik Putin a údajně se tento trend snaží zvrátit od svého nástupu do funkce. A byť je ruskou propagandou prezentován jako muž mnoha schopností, na tohle je ale krátký. Stačí čísla: napříč SSSR se v roce 1939 nasčítalo více než 170,5 mil. obyvatel; v roce 1959 víc než 208,8 mil.; v roce 1970 už dokonce nad 241,7 mil.; o devět let později 262,4 mil. a rok 1989 se už nesl v duchu piku na hodnotě 286,7 mil. Pak přišel rok 1991, rozpad SSSR a mladá nástupkyně v podobě Ruské federace hlásí logický propad na 146,5 mil. (2016). Připočtěme, resp. odečtěme, oběti pandemie covid-19, emigraci a válku na Ukrajině a jsme na současných necelých 146 mil. (na netu už dokonce najdete i údaje jako 144,2 mil.). Píše se o Putinově odsouzení své země k demografické katastrofě, která může vést k poklesu počtu obyvatel do roku 2100 až o padesát procent (podle OSN bude ruská populace čítat něco mezi 74 až 112 mil.; pokles světové populace se ale podle stejného zdroje sníží „jen“ o 20 %). Problémem pro Rusko ale bude zvyšování jejího stárnutí, snižování vzdělanosti a růst náboženské rozmanitosti odklánějící se od tradičních hodnot… Bude tedy klesat počet etnických Rusů, zvýší se počet etnických a náboženských skupin, což celé povede k vyšší diverzitě společnosti. Takže si dejme na jednu stranu rovnice dlouhodobě klesající porodnost, stárnutí populace, vysokou úmrtnost dospělých, zvyšující se neplodnost u obou pohlaví, omezenou imigraci, rostoucí emigraci (včetně odlivu elit ze všech důležitých oblastí, v čele s kulturou, ekonomikou, průmyslem…) apod. A do toho covid-19 a válku na Ukrajině… Druhá strana populační rovnice je daná a celé to tedy nepřekvapivě pokulhává. Šel do toho všeho Putin i přes tato fakta? Stalo se, protože věděl, a přesto do toho šel, nebo nevěděl a teď už ta spirála jede dál tak nějak „vlastním životem“ (tak úplně vlastním samozřejmě zase ne, protože jede a nabírá na síle z jeho rozhodnutí a z jeho umanutosti neztratit před světem a svými lidmi tvář tím, že to ještě včas všechno ukončí). On sám vlastně nemá co ztratit, ale jeho země bude tvrdě platit za jeho megalomanské manýry a vzpamatovávat se z toho všeho budou další ruské generace. Stejně jako měla své demografické důsledky poslední světová válka, která stála život více než 72 mil. lidí. To je hodně obětí z rozmaru jednoho tehdejšího maniaka a jeho pochlebovačů a bohužel evokuje nehezké asociace se současným děním.

Vše dobré a rozum a moudrost všem mocným!

Jan Bartošek