Ptám se... Kde končí reálné plány a začíná snění?

A kde končí zdravý rozum a sebevědomí a začíná nezdravé bláznovství? Ta hranice je tenká, lehce překročitelná a může být i nebezpečná. Především na postech mocných, kteří tak snadno mohou nabýt pocitů všemocnosti.

Pravdou je, že křižovatkou směrů na mocný „blázen“ a nemocný mocný blázen může být i míra strategie moci. Jak moc si ostatní mají myslet, že daný je naivní mocný nebo choromyslný mocný, ač ve skrytu je mocná liška ryšavá podšitá...

Je snadné při vlastní nespokojenosti naskočit na populistické sliby těch po moci toužících. Člověk ale musí zapojit zdravý rozum a pokusit se rozlišit, kde jde ještě o reálné možnosti a odkdy už to není „slovo muže“, ale nabídka s vědomou nulovou šancí!

V dobách jakkoli rozjitřených, mezi které bohužel patří i ta současná, většina z nás přemýšlí, komu a čemu věřit. Děje se tak tady u nás, stejně jako všude ve světě. Například někde si všemocný mocný nasadí na zefektivnění státního aparátu názorově i jinak poměrně kontroverzního miliardáře a po měsících se jeho úsporným opatřením všichni nestačí divit... I když tady u obou nejde ani tak o všemocnost, jako o všeho schopnost v tom nejširším slova smyslu. Ekonomické choutky spolu s obdobnými politickými, včetně těch geopolitických. Ukázkou jsou např. cla vyšroubovaná do bezvědomí, podobně jako „chci“ Kanadu, či Grónsko... Děsivá domýšlivost, sebestřednost, nabubřelost. A jak jinak si lze vysvětlit i další bezprecedentní příklad takového chování – „Rád bych byl papežem... To by byla moje volba číslo jedna...“? AI upravená fotografie a sdílení sídlem samotného prezidenta. Pár dní po papežově pohřbu, pár dní před novou volbou. Ani jako vtip to není vtipné. Je to minimálně značně neuctivé. Proč? Protože může? Protože je mu všechno jedno a jde mu jen o osobní zisk a vlastní zábavu? Možná si někdo řekne, že to má trápit ty tam za oceánem, ale skutečnost je taková, že muž v čele tamní země je mužem na světě z nejmocnějších. A asi proto se cítí ještě mocnější...

A obdobného na východ od nás jakbysmet popadají megalomanské územní choutky, ten ale ze svých luxusních paláců a podobně honosných letních sídel bohužel velí masovému vraždění v zemi svých svébytných sousedů. Má geneticky jinou náturu než výše zmiňovaný. Má pod sebou jinak „vychovaný“ národ. Má nebezpečnou rétoriku. Má po ruce nemalou skvadru přitakávačů, kteří do světa hlasitě štěkají stejné bludy a lži. A jeho lid mu to věří. Ze zvyku, z principu, ze strachu. Bohužel ale nejen tam... Proč? Protože, jak jinak se asi může žít v zemi, kde „zítra již znamená včera“...?

Znovu je nutno zdůraznit a velebit zdravý rozum! Platí to na západě, na východě, stejně jako u nás. Myslet logicky, hledat další informace a argumenty, nebát se ptát, porovnávat, selektovat pravdu od lží...

Vidíte to podobně a kladete si obdobné otázky? Jaký záměr mají někteří mocní při výkonu své moci? Vede je skutečný veřejný zájem? Rozhodně by měl! Proto je přeci lidé volili, tedy vyjma těch na trůnech dědičných vládců. Nechce se mi věřit, že se celá politická kultura překlopila v nekulturu! Lidé přeci nerezignovali na svou svobodu ve prospěch vyšší svobody politických celebrit?! Pořád určitě existuje a funguje jistý vyšší princip! Věřím! Jedině člověk dal jinému člověku možnost moci a jedině člověk mu ji zase může vzít. Aspoň v demokratické světě, ve kterém máme stále to privilegium žít. Ale není to samozřejmé a není to zadarmo, proto je třeba si toho náležitě vážit a tento životní bonus si chránit! Vzpomeňte ve chvílích váhání, že jinde pro něj umírají...

Vše dobré

Jan Bartošek