Není to jen 11. září…

Generace pamětníků okamžitě ví, kam datem v titulku směřuji. I po těch 24 letech jsou vzpomínky mrazivě živé. To nejde NIKDY zapomenout a ani NIKDY nesmí být zapomenuto!

! New York, 11. září 2001, teroristický útok na budovy Světového obchodního centra. S pádem Dvojčat zahynulo 2606 lidí, v útočících letadlech Boeing 767 dalších 157 osob. To jsou podle internetu oběti tohoto teroristického útoku… Jednoho z mnoha stejně motivovaných, který se však z řady důvodů stal smutným symbolem veškerého zla páchaného teroristy ve jménu jejich zdeformovaného vidění světa. Říká se, že nic už není stejné, jako před 11. zářím… V životě jako takovém, především ale v oblasti boje proti terorismu. Od tohoto data se musel změnit celý koncept obrany a zformovat se do vycizelované celosvětové strategie koordinovaného potlačování všech forem terorismus nebo jakkoli podobně motivovaného nátlaku, či násilí.

Memento 11. září je i po téměř čtvrt století velmi živé. Připomínáme si tu tragickou událost rok za rokem, stejně jako včera, a za rok opět znovu. Nemohou zapomenout rodiny obětí, zapomenout nesmí ani společnost jako celek. V Americe, i kdekoli jinde v demokratickém světě. Terorismus je absolutně neakceptovatelný! Jakákoli jeho forma! Pro své nebezpečně překroucené ideologie a pseudopravdy, praktiky a metody jejich šíření a následného vymáhání. Terorismus máme povětšinou spojený s islamistickým extremismem a pravdou je, že tento typ terorismu je jeden z nejbrutálnějších, co do metod, a nejdestruktivnějších, co do počtu obětí a škod. Existuje mnoho definic terorismu, které spojují výrazy jako násilí, síla, politický motiv, strach, výhrůžky… Na základě analýz pak dál napříč jimi najdeme „psychologické efekty a očekávané reakce, nesoulad mezi cíli útoků a jejich oběťmi, úmyslná, plánovaná, systematicky organizovaná akce, metody boje, strategie a taktika…“. Metody použití násilí nebo výhrůžky použitím násilí, extremistické politické nebo náboženské cíle a civilisté jako cílené, nikoli náhodné oběti. To je za mě stručně a jasně terorismus. Z fanatických politických nebo náboženských motivů zradikalizované ultra-ideologie překrucují jakékoli skutečnosti, deformují fakta, využívají násilí nebo hrozeb násilím a další metody vyvolání pocitů strachu a nejistoty… To jsou jejich společné charakterové rysy a boj proti nim je pak nutno pečlivě individualizovat.

Být s teroristy takzvaně za dobře nejde. Být o krok dopředu je ideální cíl. Být na vše připraven se ukazuje jako výhoda. Pracovat s předstihem s prevencí a edukací veřejnosti je nutnost. Ve společnosti jako celku v rámci eliminace předsudků a nepravd, stejně jako ve společenských skupinách se zvýšeným rizikem radikalizace. To nejsou v rovnici boje proti radikalizaci a terorismu žádné neznámé veličiny, ale dnes už jasně definované kategorie jak z hlediska sociálního, tak demografického. Vždy však bohužel existují neznámé proměnné, které je nutné odhalovat co nejdříve. Konkrétní negativní vlivové podmínky a osoby. Co a kdo ovlivňuje naše mladé a dospívající. Co a kdo přebírá vliv v konkrétních skupinách, náboženských, politických, sociálních… Vždycky a všude platilo, že prevence může být v mnoha ohledech výhodnější než represe, a ukazuje se to jako velmi užitečná pravda i v této oblasti.

Terorismus byl a bohužel bude. Dostupné zdroje uvádějí, že prý byl vojenskou praktikou už za dob Římské říše. Jako pojem se údajně poprvé objevil za Francouzské revoluce (Vláda teroru). A v 19. století už jím „nálepkovali“ extremistické politické činy. Za mě je pak víc než zajímavé, rozhodně v kontextu současného celosvětového dění, že se moderní terorismus mohl zrodit v carském Rusku, kdy desetitisícům (23 000) bolševických atentátů z let 1900–1910 padlo 17 000 obětí. Pravda je taková, že všude, kde se terorismus stane nástrojem prosazování pravdy menšiny na úkor demokratických práv ostatních, je třeba ho znovu vymýtit!