„Když dva se perou“ a... druhý a třetí se směje

Po třech letech od zahájení ruské speciální vojenské operace na území svébytného státu Ukrajina je situace… lakonicky řečeno neměnná.

Jsou to pro běžné obyvatele tři roky utrpení, kterým procházejí… Tři devastující roky a konec v nedohlednu… Jak dlouho ještě a kolik času zabere sanace po jeho skončení? Bude to po všech stránkách hodně nákladné. A to nejen finančně, ale i emočně. Lidé přišli o strašně moc, často o všechno! „Rodí!“ se tam nová ztracená generace – generace těch, kteří prošli válkou…

Je to celé jedna z absurdit třetího tisíciletí, kdy megalomanský psychopat naprosto úmyslně otevřel Pandořinu skříňku a z touhy po znovunabytí bývalé moci řádí u sousedů, kde ale rozhodně nemá v plánu se zastavit! Každému přemýšlejícímu člověku je od začátku jasné, že… Nejde JEN o „… zajištění zákonných práv národnostních menšin na Ukrajině, neutralitu Ukrajiny, uznání nezávislosti separatistických republik a nerozmisťování útočných zbraní v zemi…“, či hlouběji o „… směřování zahraniční orientace Ukrajiny a odhodlání Ruska vměšovat se do jejích vnitřních záležitostí…“, kdy „… konflikt propukl v reakci na ukrajinské události, které vedly k sesazení proruských představitelů…“. Tato mediální vyjádření jsou jen plytké fráze, realita je děsivá, budoucnost nejistá.

Pomyslným olejem do válečného ohně se pak stalo znovuzvolení Trumpa americkým prezidentem. Jeho rozhodnutí posledních týdnů jsou slušně řečeno diskutabilní. Ale vlastně nemusí být úplně překvapivá, protože on plní jen to, co v kampani sliboval. On je na zisk orientovaný obchodník, takže co vlastně jiného očekávat. Jen je otázkou, zda šetří na těch správných místech… Jsou si on a jeho přisluhovači opravdu vědomi, čeho se svými rozhodnutími v širším kontextu pro budoucnost dopustí? Co změní diametrálně, co rozkopou definitivně, co zničí nenávratně? Jak dlouho trvalo současný, nebo spíše „předtrumpovský“, stav vybudovat? Jaké vztahy se podařilo vypěstovat? Na jakých základech a za jakých okolností jejich vazby navázat? Co všechno se teď změní! A je tu ještě jedna stránka věci, která svět nenechává vůbec klidným. V souvislosti se děním za oceánem se pomalu… Z agresora se stává spojenec. Z represe výhoda. Z trestu zisk. Chce se říct: čemu se divíme, když o někom, ale bez něj (… pomni Mnichov) jedná odsouzený zločinec a obviněný válečný zločinec, oba i tak na nejvyšších postech předních dvou světových supervelmocí. Neskutečný a nebezpečný precedens! Kam až tohle může dojít tak bohužel nelze zcela jednoznačně odhadnout… Je jen doufám, že ani jim by se do jejich byznysu vůbec nehodil další celosvětový válečný konflikt. Nejspíš fatálně katastrofický ve své vojenské variantě. Ale bohužel jedna fronta této války už je dávno otevřená, a je to ta kybernetická. Je hodně nebezpečná a má nedozírná bezpečnostní rizika. Boje už nějakou dobu zuří také na ekonomické frontě, kde teď atmosféra ošklivě houstne, a po ekonomické a energetické krizi to bude pro mnohé hodně složité, až existenční. Moderní válka o zisk a moc, o znovu přerozdělení světa, o sféry vlivu. Rozpínavá, bezcitná. Kdo je a kdo není partner už skoro není jisté… Je vidět, že jsme se nepoučili! Máme jednu z posledních šancí uvědomit si pomíjivost demokracie, svobody a bezpečnosti a spolu s tím potřebu o ně pečovat a chránit je. Na to ale musí být národy mentálně nastavené a připravené, a to i na úrovni technologické vybavenosti, včetně té vojenské obranné. Takže s trochou nadsázky nás vlastně ten Trump vede správným směrem: nemyslete si, že nebudete vynakládat prostředky na obranu a zároveň se spoléhat, že Amerika vás přijde zachránit! V pořádku, zařídíme se podle toho!

Vše dobré!

Jan Bartošek