Hup sem hup Trump

Amerika žije výměnou na prezidentském postu. Naprosto logicky. V závislosti na tom se Američané doma i ve světě dělí na dvě skupiny – nadšeně tleskající v kampani avizovanému a ostražitě sledující kam až to ta liška ryšavá požene.

... A teď se ukáže, zač je v Pardubicích perník, vlastně pardon zač je v Americe Trump.

Ještě ani nestihly pořádně sklidit inaugurační výzdobu a staronový prezident začal horlivě plnit své sliby z kampaně. Konec konců to znovu zopakoval i ve svém poměrně agresivním inauguračním proslovu. S rozhodností sobě vlastní se obul do rušení Bidenových výnosů, rozhodnutí a nastavených strategií. Plno slov o pomoci Americe, ale on se v tom pěkně „vykoupe“ celý svět. A zatím to vypadá, že se všichni mají na co těšit. Vzal to pěkně zostra, šokově, skokově a od Šumavy k Tatrám, vlastně od Mexika ke Kanadě, přes Kubu, Panamu a Grónsko, otřel se i o Čínu... Cestou měnil názvy, šmahem řešil migraci i automatické občanství (jeho zrušení již dočasně zablokoval soud), hranice a hraniční zdi, nadnárodní sociální sítě, světové klima i zdravotnictví, milosti pro pučisty minulosti z řad vlastních přívrženců. Skutečně rozstřel široký, kopírující sliby z kampaně, s prioritou tak trochu v duchu jak jsem se dnes vyspal... Vlastně ne, ono to má určitě všechno svůj dávno psaný scénář! Na politickém PR totiž nutně nemusí být nic složitého, zejména na tom populistickém. Je to v podstatě ďábelsky jednoduché: slibem neurazíte, hrajte si s fakty, tzn. pravdu neventilujte, nebo ji zkreslete, a lež je také argument, neřešte souvislosti ani strategii, blbuvzdorně zdůrazňujte nejpalčivější společenské problémy a navrhujte pro mě jednoduchá a líbivá opatření bez ohledu na další souvislosti, strategickým uvažováním a plánováním se nezdržujte atd. A co je nejdůležitější – stále dokola opakujte, že všechno před vámi bylo špatně a jen vy to můžeme spasit! A to by nebylo, aby se voliči na taková marketingová mávátka nechytili... Tak pro nás nic nového, my to zažíváme na naší domácí politické scéně v přímém přenosu každodenně. Schizofrenní střídání agresivní nebo líbivě podbízivé rétoriky dnešní opozice a přísliby zlatého věku pod jejich kormidlem. Stejné v Americe i České republice a dalším zajímavým pojítkem je soudní rozhodnutí o vině...

Tam za oceánem začala inaugurací staronového prezidenta nová doba, rychlý start doby změn a další ještě ukáže čas, tedy kam až to hop sem hop Trump dojde. Něco má třeba šanci na úspěch, jinde zasáhne soud, rozhodne Kongres nebo Ústava a někdy snad přeci jen zvítězí zdravý rozum. Ono se hezky poslouchá, že „Každý dolar, který utratíme, každý program, který zafinancujeme, a každé opatření, které prosadíme, musí být ospravedlněny odpovědí na tři jednoduché otázky: Činí to Ameriku bezpečnější? Činí to Ameriku silnější? Činí to Ameriku výdělečnější?“… Ale jaká bude realita a cena za ni? To ukáže jen čas! A Americký záliv teď působí jen jako jedna malá kapka v moři prezidentových megalomanských nápadů.

Ale něco pozitivního z toho přeci jen vyplývá. Evropa se musí začít starat o své záležitosti, podpořit vlastní průmysl, inovace a přestat se v řadě otázek, včetně těch bezpečnostních, spoléhat na druhé. Dohnat skluz v nejnovějších technologiích a konkurenceschopnosti, jinak skutečně budeme vydáni v nemilost, kdo nám co prodá, nebo neprodá. I my se musíme vydat cestou menší regulace, podpoření domácího průmyslu a více racionální politiky v oblasti životní prostředí. Evropo, probuď se!

Jan Bartošek