Zeman podporuje stát Izrael

Český prezident Miloš Zeman je hlasitým podporovatelem státu Izrael.  V tomto postoji má mou plnou podporu. Nemohu mu ale díky tomu odpouštět přešlapy či dokonce fauly.

Zemanova zahraniční politika je v jedné věci velmi důsledná. Již mnoho let je Zeman velkým zastáncem státu Izrael. Již ve funkci prezidenta navštívil Izrael v říjnu 2013. Tehdy způsobil v řadách palestinských politiků nevoli tím, že oznámil záměr přestěhovat české velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Dalším výrokem v jeho návštěvě Izraele byla i známá prezidentova teze, že se „ s teroristy nevyjednává, s teroristy se bojuje“.  Poměrně inspirativní zejména na současnou migrační krizi byl tehdy Zemanův nápad, že „ti, kdo se nechtějí asimilovat, by měli odejít“ s narážkou na Pákistánce v Británii apod.

"Palestinci desítky a desítky let žijí v uprchlických táborech a svým způsobem jsou rukojmí svých fanatických náboženských vůdců, zatímco práci v arabských zemích dostávají Pákistánci. Řekl jsem Normanu Eisenovi (americký velvyslanec v ČR 2013, pozn. autora), co takhle zaměstnat Palestince v Saudské Arábii, Emirátech a dalších zemích? Tábory se vyprázdní, ubude sebevražedných útočníků a ti lidé budou konečně po desítkách let žít normální život. Řešení palestinsko-izraelského konfliktu nenaleznete v ustupování zlu, ale v tom, že teroristům podetnete základnu. Protože ti, kteří by jinak vraždili, budou pracovat," přednesl Zeman svůj názor.

Při debatě se dotkl i islámu a menšin. "Podívejme se například na Vietnamce. Jsou úspěšní, podnikají, tvrdě pracují, posílají své děti na naše vysoké školy. Má snad takovou zkušenost Německo s tureckou menšinou? Francie se severoafrickými přistěhovalci? Británie s Pákistánskou menšinou? Nemají. Domnívám se, že ti, kteří se nechtějí asimilovat v zemi, do které se přistěhovali, by měli dobrovolně odejít," řekl prezident nekompromisně.

Tyto Zemanovy teze je možná správné připomenout právě teď, když Zeman patří k ostrým kritikům politiky EU v případě migrační krize. Alespoň já v nich vidím jistou kontinuitu s tím, co říkal před několika lety.

Nicméně, Zemanův vstřícný postoj ke státu Izrael nemůže vymazat z mé paměti Zemanovy výroky k jiným krizím ve světě. Na počátku ukrajinského konfliktu po anexi Krymu pronesl Zeman na konferenci k desátému výročí (duben 2014) vstupu ČR do EU toto:

Evropská unie i NATO by měly podniknout velmi razantní a preventivní akce k odstrašení Ruska před rozšířením vojenských akcí do dalších oblastí Ukrajiny, případně i Moldavska. Zabrání tím řetězové reakci připojování dalších regionů k Rusku, řekl na konferenci k desátému výročí vstupu Česka do unie prezident Miloš Zeman.

Krym, který si nedávno odhlasoval připojení k Moskvě, je podle něj již ztracen.

Zeman na konferenci připomněl, že je proti zavádění sankcí. „Jsem ale pro účinné a velmi razantní, v mnoha případech i preventivní akce. Protože prevence je vždy levnější než následné hašení požáru,“ řekl Zeman. Věří, že Evropská unie i Severoatlantická aliance najdou odvahu k odstrašujícím akcím, které by Rusko odstrašily od dalších akcí na východě Ukrajiny. Prezident uvedl, že nechce vypadat jako válečný štváč, má ale obavy z rozpoutání řetězové reakce, pokud by ruské jednotky vstoupily na východní Ukrajinu a obsadily například i Oděsu. Akce podle něj může pokračovat „obsazováním Podněstří, případně i Moldávie.“

Za několik měsíců (srpen 2014) však mluvil jako spojenec Putina. Před odletem na summit NATO ve Velké Británii řekl Zeman toto: Český prezident Miloš Zeman před odjezdem na summit NATO řekl, že na Ukrajině nedošlo k ruské invazi, že konflikt zůstává občanskou válkou a že v Donbasu nejsou žádní ruští vojáci. „Několik stovek dobrovolníků“ by podle Zemana za týden postřílela i česká armáda. Ve Walesu ale uvedl, že nepochybuje o ruské agresi.

Před delegáty summitu NATO v září 2014 však přednesl zase něco zcela jiného. Prezident podle agentury ČTK v průběhu pátku, druhého dne summitu NATO, jehož se účastní, akcentoval výrazně odlišná témata než v rozhovoru odvysílaném v pořadu Pressklub. Zeman během pátku uvedl, že „není pochyb“, že Ukrajina čelí ruské agresi, a že nepochybuje o tom, že agrese má podobu mimo jiné dodávek zbraní a dodávek dobrovolníků, „kteří nejsou dobrovolníci“. Také podotkl, že Ukrajina čelí ze strany Ruska „hybridní válce“ a dodal, že právě proto „plně souhlasí se všemi odstrašujícími opatřeními“. Podle českého prezidenta jsou mezi ukrajinskými podmínkami příměří mj. zastavení dodávek zbraní a stažení ruských „dobrovolníků z dovolené“. Při nedodržení podmínek by podle něj nastal důvod k přitvrzení sankcí. Zatím podle ČTK Zeman nevidí důvod ke změně současného rozsahu protiruských opatření, což, pokud do opatření lze počítat současné sankce, je zajímavé, protože tytéž sankce Zeman 3. 9. označil za zbytečné a neefektivní.

Pan prezident Zeman si tak v případě Ukrajiny uřízl docela slušnou ostudu, když se z „válečného štváče“ proti ruské agresi stal „vysvětlovačem“ ruského postupu a kritikem sankcí proti Rusku.

Nejvíc si však Zeman "zavařil" bezprecedentním obviněním Ferdinanda Peroutky z obdivu k nacismu, resp. Adolfu Hitlerovi. A jeho lokaj Jiří Ovčáček s bolševickým srdcem mladého "nerozvážného" Hitlerobijce mu v tom pomáhá seč může.

Nezapomínejme proto při hodnocení výkonu českého prezidenta na to, že je mužem „mnoha tváří“ a že dokáže „pružně“ změnit názor, pokud mu z toho plyne možný prospěch, minimálně z pohledu obhajoby prezidentského mandátu v roce 2018.