Zdanění církevních restitucí

 Pavel Bělobrádek v reakci na plán Andreje Babiše v programu menšinové vlády navrhnout zdanění církevních restitucí prohlásil, že je to „antisemitský, populistický a protiústavní“ návrh.

Pavel Bělobrádek, který ve volbách se svou stranou uspěl jen tak tak, se už dostal na kordy i s Janem Farským ze STAN, kterého obvinil ze lži a podrazu. Pánové se ještě nestačili dohodnout, kdo může za „rozpad“ předvolební koalice.  Má přitom rad na rozdávání, jak dosvědčuje jeho rozhovor pro ČT.

Církevní restituce jsou vlastně jediným podstatným zákonem, který tu zbyl z období vlády Petra Nečase. Všechno ostatní následující vláda Bohuslava Sobotky zrušila. I ČSSD před volbami roku 2013 koketovala s myšlenkou, že by se církevní restituce mohly zrušit jako „nepatřičný dar“ církvím. Lidovci však byli proti a církevní restituce zůstaly beze změn. S jejich zdaněním přišel Babiš již v pozici ministra financí Sobotkovy vlády, ale neuspěl.

Miroslav Kalousek na dotaz novinky.cz prohlásil: „Náhrada za ukradený majetek není příjem. Nemůže být proto daněna. Byla by to jen další krádež a křivda,“ a dodal, že takové návrhy jsou pro komunisty typické.

KSČM jako jednu z podmínek tolerance menšinové vlády uvedla právě zdanění církevních restitucí, tj. peněžité částky, která je církvím vyplácena. Zdanění restitucí podpoří i SPD. Zdá se tedy, že tento Babišův návrh minimálně podpoří ANO, KSČM a SPD. Jasně se ukazuje, že pro důležité body svého programu bude mít menšinová vláda velké možnosti. Církevní restituce zdaní s komunisty a SPD, pro další programové body najde podporu i dalších stran.

Návrh na zdanění církevních restitucí může být populistický ve smyslu líbivý (vzhledem k tomu, že v české společnosti je věřících pouze malá část populace).  Proč by měl být antisemitský, nechápu vůbec, a o jeho protiústavnosti si troufnu úspěšně pochybovat. Lidovci návrh považují za populistický a protiústavní krok. „Nejde o restituce, ale o to, že Andrej Babiš nectí základní právní principy. Retroaktivní zákony jsou protiústavní,” vyjádřil se k návrhu místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

O jaké retroaktivitě Bartošek hovoří, není vůbec jasné. Pokud by se danily finanční náhrady nové a již vyplacené částky by zůstaly nezdaněné, nejde o retroaktivitu, ale o změnu podmínek. Miroslav Kalousek, ministr financí Nečasovy vlády, postupoval velmi podobně v roce 2010 v době vrcholícího boomu fotovoltaických elektráren. Výkupní ceny schválené zákonem snížil prostě tím, že zavedl dodatečnou srážkovou daň ve výši 23% a tím mimo jiné zcela změnil ekonomiku nově vzniklých fotovoltaických elektráren, de facto je připravil o podstatnou část zisku a v řadě případů i o celý zisk. I tehdy se vlastníci fotovoltaických elektráren bránili tím, že se jedná o neústavní krok, který dodatečně změnil ekonomické parametry jejich projektů. Zahraniční vlastníci se dokonce obrátili na arbitráž a právě nedávno padlo rozhodnutí, že srážková daň nebyla újmou jejich práv.

Pokud tedy Babišova vláda zavede srážkovou daň (nikoliv daň z příjmu) na církevní restituce, s velkou jistotou lze tvrdit, že tento krok nebude neústavní. Stane se jen to, co již v minulosti mnohokrát. „Solární baroni“ museli srážkovou daň „zkousnout“, „zkousnou“ jí i církve.