Za podporu Vondráčka to Piráti schytají

Tradiční strany se již vyjadřují k tomu, že se poslanecký klub Pirátů rozhodl podpořit na funkci předsedy sněmovny Radka Vondráčka z hnutí ANO. Prý už nemohou být považováni za opozici.

Ivan Bartoš, předseda Pirátů, již těsně po volbách naznačil, že by Piráti mohli souhlasit s Radkem Vondráčkem na předsedu poslanecké sněmovny. Podle jeho názoru hnutí ANO zvítězilo výrazně ve volbách a post předsedy sněmovny by tak mělo získat. Bylo to ještě před tím, než ODS jmenovala Petra Fialu jako svého kandidáta na předsedu sněmovny. Bartoš na kandidaturu Fialy prohlásil, že by se mohlo jednat o novou „opoziční“ smlouvu. ODS i Fiala osobně takovou interpretaci popřeli.

Nyní se ODS i TOP 09 navážejí do Bartoše i Pirátů tím, že jejich podpora Vondráčkovi je de facto podporou vlády ANO a z tohoto důvodu již nelze na Piráty pohlížet jako na opoziční stranu. To je, mírně řečeno, poněkud licoměrné, ba přímo pokrytecké.

Nejprve ke kandidatuře Petra Fialy. Ten prohlásil, že za své zvolení do čela poslanecké sněmovny ODS „nic nechce“. Nejedná se podle něj o nic jiného než o to, aby druhá nejsilnější strana poslanecké sněmovny měla kontrolu nad parlamentem. K tomu lze dodat jen jediné – pokud ODS „nic nechce“, pak také nic nedostane. Je to velmi prostá matematika.

Je pravdou, že pozice předsedy poslanecké sněmovny je z ústavního pohledu velmi důležitá v případě, že selžou dva pokusy o sestavení vlády, které má prezident republiky. V tom případě navrhuje předsedu vlády ve třetím pokusu předseda poslanecké sněmovny. Hnutí ANO by tak bylo nesmírně naivní, pokud by na argumentaci Petra Fialy slyšelo. Zejména v situaci, kdy se všechny strany poslanecké sněmovny vyjadřují tak, že nechtějí s Andrejem Babišem koaličně vládnout s jedinou výjimkou, a to SPD. Ta by zase enormní zájem měla, ale zájem nemá Babiš. Varianta menšinové vlády ANO je proto na stole a zejména první pokus menšinové vlády zřejmě dopadne tak, že vláda důvěru poslanecké sněmovny nezíská. V druhém pokusu je sice pravděpodobnost vyslovení nedůvěry vládě řádově menší – některé strany v poslanecké sněmovny zcela jistě „vyměknou“ – nicméně ani tuto možnost nelze zcela vyloučit. Pokud bude „zásadový“ postoj tradičních stran pokračovat, může na třetí pokus o sestavení vlády dojít a pak by na tom, kdo je předsedou poslanecké sněmovny velmi hodně záleželo.

Snaha „tradičních“ stran využít podporu Vondráčka od Pirátů pro kritiku je jasná. ODS naznačuje, že Piráti by chtěli funkci předsedy sněmovny vyměnit za podporu předsednictví Pirátů ve výboru pro bezpečnost a náměstky na ministerstvech a je to tak jasný politický obchod. To politický obchod zcela jistě může být. Politika však v systému poměrného zastoupení je vždy o takovýchto obchodech. Kdo nic nenabízí, ani nic nedostane.  Opoziční smlouva z roku 1998 byla rovněž důsledkem „zásadovosti“, s níž tehdejší vedení Unie svobody na čele s Janem Rumlem nechtělo jednat o vládě ani s Václavem Klausem, ani s Milošem Zemanem. Politické obchody se tak uskutečnily bez US.

Piráti se tak chovají naprosto racionálně a chtějí mít vliv na dění ve státě. ODS a TOP 09 svou zásadovostí přijdou zkrátka a z jejich programu neprosadí nic stejně jako v uplynulých čtyřech letech opoziční role. Je to jejich svobodné rozhodnutí a řada jejich voličů jim to i schválí. Ale ne ti, kteří například ODS volili právě proto, že jí chtěli opět vidět ve vládě.