Wolfgangsee – Alpy nejen na prodloužený víkend

Strávili jsme prodloužený víkend se ženou u jezera Wolfgangsee. Počasí bylo proměnlivé, zato naše zážitky skvělé.

Jezero Wolfgangsee je nádherné alpské jezero s naprosto čistou vodou obklopené vrcholky s nadmořskou výškou asi 1800 m n.m. Vydali jsme se k němu v polovině září po hlavní letní sezóně a prožili tu skutečně nádherný prodloužený víkend.

Do našeho apartmánu jsme dorazili v pátek odpoledne. Klíč jsme měli ve schránce s kódem, který nám přišel mailem a sms. Po ubytování jsme vyrazili obhlédnout město Sankt Wolfgang.

V sobotu jsme vyrazili na cestu zubačkou na vrchol hory Schafberg. Lístky jsem koupil on-line, ale mimo sezonu stačí přijít na spodní stanici zubačky a koupit lístek tady. Špatně jsem odhadl čas odjezdu z hory, ale není to problém. Průvodčí vás pustí i do jiné soupravy, než máte lístek, samozřejmě za předpokladu, že je ve vlaku volné místo. Lístky na stání se totiž neprodávají a vlak uveze 100 sedících osob. Zubačka na Schafberg patří k zážitkům, které hned tak jinde nepořídíte. Místy má sklon hodně přes 20 % (na 100 metrech vystoupáte o více jak 20 metrů), jedete asi 35 minut. Když se díváte z okna, zdá se vám, že stromy kolem trati rostou šikmo.

Zubačka

Koleje pro zubačku

Na konečné stanici na Schafbergu je pak k vidění ozubené kolo.

Pod vámi se vám otevře nádherná podívaná na okolní hory a na jezero.

Sankt Wolfgang ze Schafbergu (6x zvětšeno)

Alpy za jezerem

Když se vynadíváte na hory kolem vás, popijete kávičku, svezete se zubačkou zase k jezeru.

Odpoledne jsme se pak vydali autem do Stroblu a absolvovali jsme asi 3 km okružní cestu okolo kopce Bürgl. Několik desítek metrů je cesta vytvořena jako dřevěný most nad vodou jezera a otevírají se vám zase trochu jiné pohledy na jezero a jeho okolí.

Na cestě kolem kopce Bürgl – sám autor textu

V neděli jsme neměli tak krásné počasí jako v sobotu, a tak jsme se za poprchávání vydali do Bad Ischlu, což je město na soutoku řek Ischl a Traun asi 15 km od Sankt Wolfgangu. K Wolfgangsee a jeho okolí jezdil i sám císař pán se ženou a na to narazíte právě v Ischlu. My jsme se podívali do kostela, kde probíhala nedělní bohoslužba a pak jsme zašli do cukrárny – mimochodem zcela obsazené – s výbornou kávou a dortíčky všeho druhu.

Na zpáteční cestě domů jsme se pak v pondělí zastavili ještě za krásného skoro letního počasí v Salzburgu a prošli staré město pod hradem.

Ujeli jsme bezmála 1100 km, z toho v Rakousku a Německu skoro 500 km. I z cestování mám zajímavou poznámku. V Rakousku je na silnicích velmi často omezení na 80 km/h. Je naprosto dodržováno a rakouští řidiči jezdí obecně velmi slušně. Nikdo se na vás „nepřilepí“ a nikdo vás neohrožuje divokou jízdou. Podobně i v Německu, i když tam už člověk se tam narazí na „pitomce“. Jakmile jsme však dorazili na české silnice, opět jsme se ocitli ve „starém známém Kocourkově“. Omezení rychlosti se vesměs nedodržuje, na „sedmdesátku“ se kašle a „disciplínu“ dodržují řidiči jenom tam, kde je úsekové měření. Na zpáteční cestě nás tři řidiči předjeli na plné čáře, kdy jsme jeli předpisově devadesátkou a oni předjíždí tak sto deset, možná víc. A před předjetím se na vás „přilepí“ a zkouší, co to s vámi udělá. Ale to všichni známe, že ano.