Vyplašená mládež brání klima

Indoktrinace klimatickou změnou a škodlivým kysličníkem uhličitým se již naplno projevuje. Středoškoláci chtějí konec éry uhelné.

Zásoby uhlí jsou u nás omezené a do několika desetiletí se jistě vyčerpají. I naši středoškoláci se zapojili do akce ochrany klimatu a demonstrovali za konec spalování uhlí v Česku. Za dvě staletí využívání uhlí na našem území se stalo skutečně hodně věcí. Tou katastrofální bylo otevření několika elektráren pod Krušnými horami v éře budování socialismu a otrava krušnohorských lesů kysličníkem siřičitým, protože naše uhlí obsahuje významné množství síry. Všude jinde by bylo nutné spaliny z výroby elektřiny čistit a kysličníku siřičitého je zbavit. Ne tak v éře budování. Na čištění spalin nebyly peníze a k odsíření českých hnědouhelných elektráren tak došlo až po konci komunismu v polovině devadesátých let minulého století. V současnosti je to již více než dvacet let, co v Česku skončily tragické podzimní a zimní smogové situace na severu Čech, kdy se venku nedalo dýchat.

Dnes nás „otravuje“ polétavý prach, zejména na Ostravsku. Naše mládež však kdysi strašidelnou situaci na severu Čech zná už jenom z vyprávění rodičů. Pokrok ale nezastavíš. Dnes pak kromě polétavého prachu dýcháme i zplodiny z automobilů. Motorizace je u nás na hranici únosnosti a z dálnic se stávají parkoviště. Chápu, že v této situaci podpořené tím, že u nás nyní panuje „suchá perioda“, mají mladí lidé strach z budoucnosti, tj. zda budou žít v prostředí, které bude příznivé pro jejich životy. K reálným obavám o budoucnost z důvodu rychlého rozvoje spotřební společnosti a ze všech možností, která nabízí, však přistupují i obavy poněkud iracionální.

Teorie globálního oteplování, dnes přejmenovaná na změnu klimatu, považuje za hlavního viníka nevratných změn klimatu kysličník uhličitý, který vzniká spalováním organických látek z ropy, spalováním zemního plynu a onoho již zmíněného uhlí. Argumentuje se tím, že koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře stoupla oproti předindustriální éře téměř dvojnásobně (stále se však pohybuje v úrovni, která se měří v jednotkách ppm, což je počet částic na milion částic ve vzduchu). V současnosti lze ve vzduchu stanovit množství kysličníku uhličitého v množství asi 400 ppm. Současně s růstem koncentrace kysličníku uhličitého se naše Země „otepluje“. Každý rok je podle měření satelitů i zemských meteorologických měření teplejší a teplejší.

Politici ve své naprosté většině převzali teorii změny klimatu v důsledku růstu koncentrace kysličníku uhličitého za svou a na celosvětové úrovni se přijímají plány na redukci produkce tohoto plynu z průmyslu a dopravy. Naposledy se tak stalo v Paříži a tam byl přijat plán, který by měl do konce tohoto století zaručit, že se teplota na Zemi zvýší maximálně o 2 stupně Celsia. Pokud se produkce kysličníku uhličitého nesníží a zůstane na stávající úrovni, teplota na Zemi by vzrostla podle těchto teorií o 4 stupně Celsia.  Na této teorii je zajímavé zejména to, že se zcela politicky ignoruje to, že Země má za sebou více než čtyři miliardy let. Ve čtvrtohorách je zdokumentováno střídání dob ledových a meziledových s tím, že perioda doby ledové trvá asi sto tisíc let a doba meziledová (v níž dnes žijeme) trvá kratší dobu - několik desítek tisíc let. Není tedy vůbec vyloučené, že nás v daleké budoucnosti čeká spíše zima a současné klima a s ním spojené počasí je běžnou epizodou, kterých již na Zemi proběhly desítky či stovky.

Protože existuje poptávka po zdravém životním prostředí, existují i nabídky na politickém kolbišti a do boje za záchranu klimatu se dnes zapojuje kde kdo. Představa, že lidská činnost má dnes na zemské klima dominantní vliv, je dnes systematicky šířena a každý, kdo pochybuje, je ignorant a hlupák. Mladí lidé se tak chovají přesně tak, jak jsme je to ve školách učili. Ojediněle se vyskytne i případ, že člověk dobrovolně skončí život, aby dál sám neprodukoval smrtící kysličník uhličitý. Začínají se množit případy žen, které nechtějí mít děti proto, aby „ochránili životní prostředí“ a věřím tomu, že by se to mohlo týkat i některých mužů.

To vše pak působí zpětně a vede k hledání alternativních zdrojů pohonu továren a dopravních prostředků, a tím by měla být elektromobilita a odchod od spalování fosilních paliv. Ve Velké Británii už doba uhelná skončila a spaluje se převážně zemní plyn. Německo chce uhelné elektrárny uzavřít do několika let a zvyšuje zásadním způsobem výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. To je samozřejmě skvělé, ale také docela drahé a existují oprávněné obavy, zda taková politika nepovede ke zhoršené konkurenceschopnosti evropského zboží. Nicméně, i kdyby se nakrásně všechny plány pařížské konference o klimatu splnily a nastal skutečně celosvětový pokles produkce kysličníku uhličitého, vůbec není jisté, že by to na změny klimatu mělo nějaký vliv a navíc ještě pro nás příznivý.

Středoškolská mládež by už měla být schopná pochopit hlubší souvislosti. Pro začátek by možná stačilo, kdyby se mládež protestující za zachování klimatu pokusila sama něco pro snížení produkce "škodlivého" kysličníku uhličitého udělat. Například chodit více pěšky, nekouřit (nezvyšovat produkcí kysličníku uhličitého!). Udělá tak něco docela podstatného alespoň pro své zdraví a to by stálo za to.