Vylučování a návraty

Petr Fojtík je již opět tady. I pan Frank Krejčí se zase rozepsal. A hned, že prý apeluji na administrátora, aby ho vyloučil.

Moje články jsou v archivu. Co jsem napsal, si tak každý může přečíst. Dostal jsem od administrátora zprávu, že pokud chce někdo skončit, musí o to požádat. Že žádost přes blog (příspěvek) nestačí. A protože zřejmě o vyloučení nepožádal ani pan Petr Fojtík, je zde zpátky. Nepostřehl jsem, asi svou vinou, nějaké vysvětlení k dočasnému vyloučení pana Fojtíka. Že by omyl?

Vylučování za „neserióznost“ je vždy velmi ošidné. Internetové prostředí je zajímavé právě tím, že zde existuje obrovský prostor ke svobodnému přístupu k informacím. Ale to vůbec neznamená, že všechny informace jsou důvěryhodné. Nedávno prošla médii zpráva o tom, že v pořadí důvěryhodnosti klesla veřejnoprávní ČT i ČRo až za internet. Přitom však došlo k jistému zmatení pojmů. Existuje přeci zřetelný rozdíl mezi důvěryhodností a pravdivostí. Internet válcuje ostatní druhy mediální komunikace tím, že se všichni, od komunistů až po fašisty, přihlašujeme sice k stejnému INTERNETU, ale na své oblíbené stránky. Internetu DŮVĚŘUJEME proto, že si na našich „oblíbených“ přečteme právě to, co chceme. Komunista stěží zabrousí na liberální web, aby se seznámil s „důvěryhodným“ obsahem. A liberál sotva kdy zamíří na web komunistů, snad jenom proto, aby se přesvědčil, že komunisté ještě stále existují.

Z vylučování z komunity, kam přispívají všichni – tj. z prostředí blog.iDnes.cz – nemůže nikdy vzejít nic pozitivního. I tady sice existuje jasný výběrový efekt – navzájem se známe a většinou se respektujeme – takže zde vznikají sub skupiny fanoušků oblíbených autorů. V zásadě však máme možnost na jednom místě nalézt i spoustu názorů, se kterými nesouhlasíme a také to můžeme i ventilovat.

Co hlavního z výše uvedeného plyne? Podle mého názoru je tím nejdůležitějším poznatkem to, že právě svobodná a otevřená výměna názorů je tím největším přínosem naší komunity. Názor na papíře či obrazovce je jen názor – pokud nepodněcuje k nenávisti proti něčemu nebo někomu. Nesouhlas ale není nenávist! A to nejdůležitější podle mne je to, abychom to všechno nebrali až moc, možná smrtelně, vážně. Věřím, že to je jediná cesta k tomu jak se v našem prostředí pohybovat.