Vize Ukrajiny v NATO podle Pavla

Prezident Petr Pavel prohlásil, že by se Ukrajina mohla stát členem NATO i v případě, že by byla její část okupována Ruskem. Je to úvaha, která nemá oporu v historii, i když Pavel tvrdí opak.

Prezident Petr Pavel přišel s ideou vstupu Ukrajiny do NATO za předpokladu, že by Rusko okupovalo část území Ukrajiny. Pavel očekává, že v příštích letech by mohla Ukrajina jednat s Ruskem o míru. Dohoda by podle prezidenta mohla znamenat, že by Rusko dlouhodobě okupovalo část ukrajinského území, ovšem bez toho, že by změnu hranic akceptovaly demokratické státy. „Myslím, že není nutným předpokladem plná obnova kontroly nad celým územím. Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO,“ řekl Pavel. Český prezident pro takový krok vidí precedent v historii. „Podívejme se třeba na Německo. Došlo k rozdělení Německa, které nebylo akceptováno všemi západními státy, a přestože část Německa byla okupovaná Sovětským svazem, tak Německo, tedy ten zbytek, byl přijat do NATO, a to už v roce 1955. Takže si myslím, že je tady jak technicky, tak právně řešení, jak umožnit Ukrajině vstoupit do NATO, aniž by se tím dostalo NATO do konfliktu s Ruskou federací,“ podotkl Pavel.

Pavlova idea o vstupu Ukrajiny do NATO s tím, že část jejího území bude okupovat Rusko, je bezesporu zajímavá. Nicméně, příklad Německa je zcela mimo aktuální dění na Ukrajině. Německo bylo po válce rozděleno na okupační zóny a v zóně okupované SSSR vznikla NDR – první stát „dělníků a rolníků“ na německé půdě. V části okupované USA, Velkou Británií a Francií vznikla SRN – demokratická republika podle západního vzoru. Tyto dva státy byly nakonec oba v OSN (od roku 1973) a staly se předtím členy NATO a Varšavské smlouvy. Bylo tedy od počátku jasné, ke kterému bloku rozdělené Německo patří a není možné ve stylu názoru Pavla hovořit o NDR jako o „okupované“ části a „zapomenout“, že stejně byla okupována i část západní.

Pokud by byla uzavřena mírová smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou, musela by mít jasně definované hranice Ukrajiny i Ruska. Představa, že by Ukrajina uzavřela s Ruskem „mír“ a současně považovala Ruskem okupovaná území jako pouze „dočasně“ okupovaná, je mimo realitu. Takovou smlouvu by ostatně nepodepsalo ani Rusko.

Představa o členství Ukrajiny v NATO za podmínek uvedených Pavlem je natolik nepravděpodobná, že o ní nemá cenu jakkoliv dále uvažovat. Jde tu pouze o snahu udržovat povědomí členství Ukrajiny v NATO v naší veřejnosti. Na takové plány je ovšem potřeba souhlas i Ruska a Rusko nebude mít žádný zájem takovou „smlouvu“ podepsat. Ukrajina v NATO je tak spíše přání než cokoli jiného.