Válka s Íránem – je chybné kritizovat Trumpa a Netanjahua?

Válka proti Íránu a Hizballáhu má u nás zatím jen cenový šok u benzinových pump. Je však skutečně vše tak jasně černobílé v této válce, která stojí nejen miliardy dolarů, ale opět v ní umírají lidé?

Izrael i USA prezentují své údery proti Íránu jako snahu pomoci běžným Íráncům vzít osud do vlastních rukou. „Vzkazuji íránskému lidu: Chvíle, kdy budete moci žít svobodně, se přibližuje. Stojíme při vás a pomáháme vám. Nakonec je to ale na vás,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu……

Podle depeše přesto izraelští činitelé doufají v lidovou revoltu a tlačí na USA, aby pro takový případ připravily plán podpory. Někteří pozorovatelé však pochybují, zda Íránci o americkou a izraelskou pomoc skutečně stojí.

„Vůči islámské republice panuje obrovská nenávist,“ podotýká Vali Nasr, profesor blízkovýchodních studií na Johns Hopkins University. „Nyní však panuje také značná nenávist vůči Spojeným státům a Izraeli a velké obavy o budoucnost samotné země.“

Vybral jsem zásadní shrnutí celé problematiky uvedené na iDnes.cz pod titulkem „Bude to masakr.“ Izrael rozdmýchává revoluci, Íránci mu dávají tipy, kde má udeřit

V zásadě jsou dnes kromě špiček íránského režimu ostřelovány i pozice „běžných“ bezpečnostních složek režimu, což má přivodit „revoluci íránského lidu“ a svržení režimu. Nicméně, existují i komentáře představitelů americké administrativy, které tuto teorii nijak nepodporují. Na protest proti válce v Íránu v úterý na svou funkci rezignoval šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA. Je to první rezignace vysoce postaveného amerického činitele kvůli této válce.

Nicméně, EU je v zásadě zcela proti tomu, aby se evropské státy NATO zapojily do „ochrany“ Hormuzského průlivu. To prý vyvolalo u Donalda Trumpa velkou nevoli a Trump tvrdí, že už USA evropské státy NATO „nepotřebují“. Ostatně, u lodí, které propluly bez úhony touto úžinou u íránských břehů, platí, že to byly lodě plující s ropou či plynem pro Čínu nebo Indii.

Přesto je stále jasnější, že pokud se íránský režim nezhroutí a zatím se zdá, že ne, bude Írán velmi zničenou zemí ne nepodobnou Ukrajině po čtyřech letech války s Ruskem, ale rozhodně se nestane zemí přátelskou Západu.

Jsou i komentátoři, kteří považují rozpoutáni války proti Íránu za velkou Trumpovu chybu. Spojené státy čelí krizi v Hormuzském průlivu, Evropa dává ruce pryč a opozice v Kongresu tvrdí, že Washingtonu chybí k válce v Íránu jakýkoli plán. Bílý dům spoléhá namísto diplomatů na podnikatele Kushnera a Witkoffa. Na protest proti izraelskému vlivu na americkou politiku a vyvolání války mezitím rezignoval šéf protiteroristického střediska. Válka, která má dopady na celý svět, nabývá absurdních rozměrů.

Zdá se, že současnou americkou administrativu vývoj událostí na Blízkém východě neustále překvapuje a zaskakuje. Sám prezident Donald Trump v pondělí přiznal, že ho šokovaly odvetné údery Íránu na americké spojence v Perském zálivu, jako jsou Katar, Saúdská Arábie, Bahrajn a Kuvajt.

„Nenašel se žádný expert, který by tento scénář předpověděl,“ prohlásil prezident a probíhající válku přirovnal k „velké hře šachů na velmi vysoké úrovni, té nejvyšší“. Vedení země zjevně nedokázalo předvídat, že se Teherán bude bránit jediným možným způsobem, tedy snahou ekonomicky zatlačit na Západ.

Z tohoto komentáře vypichuji zejména Trumpova slova o „překvapivých útocích“ Íránu na státy v jeho okolí, kde mají USA své vojáky. Ostatně, Írán by už neměl žádné rakety střílet, když „všechny“ základny byly zničeny. Trochu mi tyto komentáře připomínají komentáře z počátku ruské agrese proti Ukrajině, kde se tvrdilo, že Rusko už také nebude mít rakety.

Závěr: Kritizovat údery USA a Izraele proti Íránu se obecně zatím příliš „nenosí“. Trump je ale alespoň v českých médiích (ČT) tvrdě kritizován za svou domácí politiku – naposledy se široce komentovalo rozhodnutí federálního soudce o nezákonném rozpuštění stanice Svobodná Evropa a Hlasu Ameriky právě nařízením Trumpa. Americký federální soudce v úterý nařídil obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než 1000 jejích zaměstnanců, kteří před rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Americký prezident Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz jeho administrativa prakticky vyřadila z provozu. Nicméně, pokud válka trvá, ropa je na svých „rekordech“ a bude tak velmi zvyšovat energetické náklady zejména v EU, může se zastavit oživení německé ekonomiky. Německo dokonce „hlídá“ své občany a když si z Česka vezou více jak 20 litrů benzinu nebo nafty, postihuje je dodatečnými pokutami. To rozhodně normální není a jsem sám zvědav, co bude pokračovat. Zda další pokus vojensky íránský režim svrhnout a přivolat „revoluci“ nebo převáží obavy z další eskalace konfliktu a bude se hledat nějaký únikový scénář, jak vybřednout z této situace.