Jenom krátce zdůrazním, že výsledkem války v roce 1982 byl odsun palestinskoarabských teroristů v čele s Arafatem z jižního Libanonu, mimo jiné do Tuniska. Vrátit se mohl až poté, co z iniciativy labouristických předáků Rabina a Perese byl zahájen mírový proces (zvaný z Oslo). Čili: válka = transfer teroristů dál od Země izraelské, mír = návrat teroristů do Země izraelské (byť s falešným příslibem, že se vzdají teroru).

Že možná budoucí prezidentka USA bude tlačit a nutit Izrael k podepsání příměří s Hamasem je v celku jisté, na čele má ten plastenlínskej hadr skoro čitelnej.

Je však zajímavé, poslouchat to ticho od představitelů EU, kteří na jednu stranu držkují na Orbána, když mluví o nějakém příměří s Ukrajiny s Ruskem a o možných ústupcích, které by musela Ukrajina strpět, ale tady je .. ticho.

Pokud srovnáme Izrael s Ruskem, tak každý z těchto 2 států má podobnou záminku k vojenskému konfliktu.

Rusové mají širokou frontu, která je zaměřena na vojenské cíle Ukrajiny. Rusové sice vyhlásili pro NATO řadu červených nepřekročitelných linií, ale zatím stále jenom vyhlašují a netrestají.

Proti Izraeli ale prakticky žádná armáda nestojí. Izrael ničí beztrestně plošně civilní zástavbu v Palestině a aby toho nebylo málo, bez jakéhokoliv odporu, či kritiky, likviduje vybrané lokality v Libanonu, Sýrii, Iránu ...... s odůvodněním, že tyto státy překročily Izraelskou červenou linii.