V EU to vře – Francie na kordy s Itálií

Po uzavření nové francouzsko-německé smlouvy, která má demonstrovat novou „jednotu v EU“, média spekulují o tom, že vztahy mezi Macronem a Merkelovou nejsou ideální, natož s vůdci Itálie.

Francie odvolala svého velvyslance v Itálii ke konzultacím. Zdůvodňuje to neustálými útoky italských politiků na prezidenta Emmanuela Macrona.  „Francie je už několik měsíců cílem opakovaných, nepodložených a hrubých útoků,“ uvedlo podle agentury Reuters francouzské ministerstvo zahraničí s tím, že podobnou situaci od druhé světové války nepamatuje. „Mít neshody je jedna věc a manipulovat vzájemné vztahy kvůli volbám věc druhá,“ dodalo. 

Připomenu jinou kauzu, kdy jeden stát EU odvolal ke konzultacím svého velvyslance z druhého státu, a tím byl případ z prosince 2015. Řecko povolalo „ke konzultacím“ svého pražského velvyslance kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana. Prezident v rozhovoru pro slovenskou agenturu TASR vyjádřil politování nad tím, že Řecko neopustilo eurozónu. Česká republika by prý měla přijmout společnou měnu až ve chvíli, kdy Řecko od eura upustí. Vondra Zemanova slova nerozporoval. „Zeman má v zásadě pravdu, i když by bylo na místě nedělat z Řecka veřejného otloukánka,“ poznamenal Vondra, který v současné době vede Centrum transatlantických vztahů (PCTR).
 

Rok 2015 byl totiž nejen ve znamení migrační krize, která v létě toho roku vrcholila otevřením hranic Německa. V první polovině roku 2015 se totiž EU dohadovala s Řeckem na řešení dluhové krize. V polovině roku 2015 se krize v Řecku prohloubila již natolik, že byly omezeny výběry z bankomatů a nakonec byly řecké banky několik týdnů uzavřeny.  Poté došlo k dohodě mezi Evropskou centrální bankou a MMF, která byla umožněna tím, že Řecko získalo z EU další překlenovací úvěr. Pokud bylo na jednání s Řeckem něco zajímavého pak to, že už v létě bylo jasné, že Řecko má kromě dluhu i další velký problém, a to nezvládnutou ochranu Schengenské hranice, což znamenalo příchod deseti tisíců imigrantů z Turecka. Dohoda o překlenovacím úvěru s EU byla odsouhlasena bez jakékoliv podmínky ve smyslu zlepšení ochrany řecké hranice s Tureckem. Slova Miloše Zemana, že by mělo Řecko opustit eurozónu, se týkala právě komentování situace v Řecku.  Zemanova slova tehdejší řecká vláda rovněž považovala za vměšování do svých vnitřních záležitostí.

Nynější spor mezi Itálií a Francií tak překvapivě není prvním sporem tohoto druhu mezi státy EU. Zatímco spor Řecka a Česka byl málo významný, současné napětí mezi Francií a Itálií je mnohem významnější. Jedná se o dva velké státy EU, z nichž zejména Francie usiluje o zvýšení svého vlivu v EU po odchodu Velké Británie.  Není rovněž vůbec překvapivé, že zatímco lídři EU v Bruselu vydávají zprávy o tom, že by bylo dobré brexit zrušit, Francie jako první stát EU vydala stanovisko, že trvá na tom, aby Británie opustila EU v plánovaném březnovém termínu.

Francie kritizuje Itálii za vměšování do vnitřních věcí tím, že vedoucí italští politici přijali představitele francouzských „žlutých vest“. Demonstrace „žlutých vest“ proti francouzskému prezidentovi již trvají řadu týdnů a zřejmě budou pokračovat i během kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

EU se tak nachází v hluboké politické krizi, kterou nevyřeší žádná bilaterální dohoda typu německo-francouzské smlouvy. Schůzka V4 s Německem navíc ukázala, že státy V4 včetně Česka spoléhají na změnu politiky EU právě po volbách do Evropského parlamentu i proto, že nesouhlasí s návrhem rozpočtu EU po odchodu Británie. Jak moc jsou tato očekávání oprávněná, bude jasné na konci května, kdy volby do Evropského parlamentu proběhnou.