Ukrajina: Je očividné, že Putin chce mír podle ruských podmínek

Pod titulkem „Je očividné, že Putin nechce mír na Ukrajině, shodují se evropští ministři“, se skrývají informace z jednání ministrů zahraničí EU. Ale už i Evropa připouští, že „spravedlivý mír“ pro Ukrajinu nenastane.

Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.“To, co vidíme, je, že Putin nezměnil kurz. Na bojišti tlačí agresivněji,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v komentářích, které citovala agentura AP. Dodal, že „je docela zřejmé, že nechce mít žádný druh míru.“ Stejný názor vyjádřila i finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová. „Zatím jsme neviděli žádné ústupky ze strany agresora, kterým je Rusko. Myslím, že nejlepším opatřením pro budování důvěry by bylo začít úplným příměřím,“ řekla novinářům….

„Realitou je, že i my Finové se musíme připravit na okamžik, kdy bude mír dosažen. Je nepravděpodobné, že budou splněny všechny podmínky pro spravedlivý mír, o kterých jsme za poslední čtyři roky tolik mluvili,“ připustil finský prezident. Také přiznal, že původní 28bodový plán USA, odhalený minulý měsíc, byl frustrující ke čtení. Stubb navíc publikoval esej s názvem „Poslední šance Západu“ v magazínu Foreign Affairs, ve které varuje, že „žijeme v novém světě nepořádku“ a že „svět se za poslední čtyři roky změnil více než za předchozích třicet let“.

Tolik z komentáře z jednání ministrů zahraničí EU k Ukrajině.

Mnohem realističtěji však komentuje rusko-americká jednání v Moskvě Adam Hájek ANALÝZA: Výsledky jednání Witkoffa a Kushnera v Moskvě - iDNES.cz. Vybírám: Ústup na bojišti, nepředvídatelnost Trumpovy administrativy, korupční skandály a personální otřesy v Kyjevě, ale i rostoucí únava evropských spojenců vedou k tomu, že západní média začínají Ukrajincům našeptávat: kývněte na Trumpovu mírovou dohodu dříve, než bude ještě hůř. Kyjev se tak dostává před dilema typu „Hlava 22“…Úterní jednání tak ukázalo především to, že Vladimir Putin se dnes cítí pevně v sedle. Nemusí nikam spěchat, diktuje si podmínky a čeká, až Trump přitlačí Zelenského ke zdi. Stále se však snaží tvářit konstruktivně a diplomaticky, aby Trumpa nepodráždil a nepřivolal na sebe další sankce.

Co lze z výše uvedeného uvést, je zřejmé. Státy EU sice většinově stále Ukrajinu „razantně podporují“, ale k tom lze dodat, že hlavní dodavatel zbraní na Ukrajinu -USA – už své zbraně posílají jenom tehdy, když je evropské státy NATO USA zaplatí. O tom, že už USA nestojí válka na Ukrajině „ani cent“ se už ostatně Donald Trump pochlubil. Je proto na druhou stranu „podivné“, že je to právě americká administrativa, která s Ruskem o míru na Ukrajině jedná. A je nutné zkoumat příčinu tohoto jevu. Vidím ostatně jednu zásadní – USA se za Trumpa aktivně snaží dostat Rusko na svou stranu zejména proti Číně, protože Čína je stále jednoznačně na vzestupu.

Potíže sankcí na Rusko jsou stále stejné. V dnešním světě prostě není možné dosáhnout toho, aby bylo Rusko ze světové ekonomiky naprosto odstřiženo. Rusko jako člen BRICS udržuje výborné vztahy nejen s Čínou (a je na čínské pomoci výrazně závislé), ale i s Indií. Na ČT1 3.12.2025 v Událostech se už referovalo o chystané cestě Vladimira Putina do Indie. Západ prostě může vymýšlet sankce každý den znovu a znovu a chlubit se tím, co všechno sankce Rusku působí. Jsou to však v hlediska Ruska jen „nepříjemnosti“, které jeho politiku nedokáží zásadním způsobem změnit.

A jak poznamenává Hájek ve svém komentáři, Rusko na frontě postupuje a skutečně čeká na to, až Ukrajina i vzhledem ke korupční aféře a pádu Jermaka bude muset na ruské podmínky přistoupit. Bývalý ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba o tom hovoří tak, že Ukrajina sice s Ruskem utrpí „taktickou porážku“, ale současně i „strategické vítězství“. A možná že právě v tom je jediná naděje pro Ukrajinu. Stále se totiž jedná o tom, že Ukrajina nebude vazalem Ruska, ale bude svou budoucí rekonstrukci zakládat na podpoře Západu.

Pokud se tedy podaří ukončit válku dle rusko-amerických podmínek za souhlasu Ukrajiny, bude to svým způsobem skutečně strategické vítězství Západu. Ale spravedlnosti tak, jak o tom mluví EU, v tom bude pramálo.