Ukrajina: Bez propagandy to jde taky, ale není to „hezké čtení“

Sleduji všechna naše velká média a samozřejmě i zprávy o Ukrajině. Téměř všude Ukrajina momentálně „vyhrává“ a realistických zpráv je pomálu, ale i ty jsou.

Nabízím názor, který dle mého soudu velmi realisticky popisuje situaci na Ukrajině, resp. postavení současné výkonné moci na čele s Volodymyrem Zelenským. Autorkou je Adéla Knapová a ta patří k těm, kteří situaci na Ukrajině vůbec na růžovo nelakují.

Občané i vojáci požadují okamžitou změnu stylu vládnutí. Dožadují se toho, aby s nimi prezident mluvil, aby jim naslouchal, aby vysvětlil skandály ze svého okolí, kterých přibývá, a hlavně aby přestal činit kroky, které jdou proti demokracii. Vojáci, kteří se mobilizovali dobrovolně po napadení země Ruskem, se rozezleně veřejně ptají, proč mají za tuto vládu nasazovat životy? Asi nejvýstižněji současnou vnitroukrajinskou krizi vystihuje text novinářky a vojenské analytičky Vedernikové, který se šíří nejen sociálními sítěmi jako lavina. Jmenuje se: Degenerace moci. Jak Zelenský narazil na svůj strop a systém veřejné správy dosáhl dna.

A Zelenskyj má další „potíže“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou poté, co ji média spojila s protikorupčním vyšetřováním. Prověřovaná skupina je podezřelá z praní 150 milionů hřiven (70 milionů korun).

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) ve středu oznámily vyšetřování několika osob. Ve skupině je náměstkyně vedoucího prezidentské kanceláře, bývalý poslanec, předsedové představenstva a dozorčí rady jedné státní banky a další lidé.

A odvolaný ministr obrany má také jasno: Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země podle něj čelí krizi vládnutí. Kritizoval také korupci během nynější války.

„Musíme odpovědět na základní otázku: jak má fungovat stát, pokud válka trvá roky? A na další otázku: a co když válka bude pokračovat ještě rok, dva, tři? Může Rusko fakticky získat právo rozhodovat, kdy si Ukrajinci znovu budou moci vybrat svou vládu? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Demokracie nesmí být rukojmím Ruska,“ řekl Fedorov podle serveru Ukrajinska pravda.

Jsou to zatím jen „střípky“ v celkovém komentování ruské agrese proti Ukrajině. Ukrajina je dle všech zpráv ve stavu tragickém. Lidé si na válku „zvykli“ – to už asi na obou stranách konfliktu. Každý den čteme o mrtvých civilistech na obou stranách. Ukrajina i Rusko posílají na území svého nepřítele stovky dronů za noc a ty likvidují důležité objekty – sklady, rafinerie, benzínové pumpy apod. Rusko se tváří, že ho ukrajinské zásahy „skoro nebolí“. Od míru jsme však dále než před útokem USA a Izraele na Írán.

A ještě jedna „zajímavá“ shoda. Ruská agrese proti Ukrajině byla zahájena 25.února 2022, a útok USA a Izraele na Írán započal 28.února 2026. Donald Trump teď má před volbami na podzim hodně problémů s Íránem, vyhlašuje Hormuzský průliv „americkým“ územím a jeho podpora v USA dosáhla rekordního minima. Zatímco na začátku měsíce ještě agentura Ipsos zaznamenala popularitu Trumpa mezi 35 procenty dotázanými, k 17. srpnu se snížila na 33 procent. Jde o nejnižší hodnotu v aktuálním funkčním období, která se zároveň vyrovnala nejhoršímu výsledku Trumpa i z toho předcházejícího – v prosinci 2017.Reuters připomíná, že Trump se loni do Bílého domu vracel s podporou necelé poloviny obyvatelstva, přičemž jeho popularita od té doby nejvíce utrpěla kvůli zahájení války s Íránem na konci února. Válku na Ukrajině Trump neřeší a nechává jí „volný průběh“. A pro Ukrajinu je problém i to, že USA odmítají doplňovat protiraketovou obranu Ukrajiny s odkazem na to, že tyto zbraně potřebují ve válce s Íránem.

Svět je nyní skutečně v situaci, která připomíná boj mezi Západem a Východem v éře SSSR po konci II. světové války. Korejská a pak zejména válka ve Vietnamu byly typické pro toto období. Dnes jsou války blíže Evropy a z tohoto pohledu je možná situace pro Evropu ještě více nebezpečnější.