Události ČT: Vedro (kysličník uhličitý) zabíjí

V Událostech dne 9.7.2025 dostala opět velký prostor teorie záhuby lidstva vlivem kysličníku uhličitého. Podle vědecké studie umírá v Evropě díky vedrům větší počet osob.

Události 9.7.2025 se opět pustily do prezentace zhoubného vlivu kysličníku uhličitého na naše životy. Podle vědecké studie, která mapuje vliv vysokých teplot na zvýšenou úmrtnost osob, je prokázáno, že se jen v Evropě může jednat o stovky osob ročně. Vliv vysokých teplot je podle této studie prokázán a dlouhodobě vysoké teploty (příklad ze Španělska nebo Francie či Velké Británie z posledních dnů) způsobují zdravotní potíže, které ve svém nejhorším případě vedou k vyšší úmrtnosti. Na závěr pak dostala prostor mladá klimatoložka, která prohlásila, že je zapotřebí „zastavit spalování fosilních paliv“, což je příčina vysokých teplot v Evropě.

Tato argumentace je ostatně ČT dlouhodobě podporována – není to zdaleka první zpráva tohoto typu – a argumenty proti této teorii naopak nejsou na ČT připouštěny. Nezbývá mi tedy nic jiného než na zcela mylnou teorii vlivu kysličníku uhličitého na klima Země upozorňovat alespoň ve svém blogu.

Zásadní rozpor mezi teorií klimatických změn v důsledku zvyšování koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře spočívá v ignorování termodynamických zákonů. Tvrdí se totiž, že záření Slunce na Zemi je konstantní (protože tak zvaná sluneční konstanta má dlouhodobě stále stejnou hodnotu) a tudíž zvyšování teploty na Zemi je důsledkem zvýšené absorpce tepla v atmosféře díky růstu koncentrace kysličníku uhličitého.

Naprosto se ignoruje skutečnost, že vyšší průměrná teplota na Zemi znamená, že Země musí do prostoru vyzařovat podle Stefan – Boltzmannova zákona větší množství energie a tato energie se někde musí získat. A jednoduše se získá tím, že na Zemi dopadá větší množství slunečního záření díky snížení albeda – odrazivosti – zemské atmosféry. Vyšší teplota na Zemi je tak podle termodynamických zákonů způsobena opět „jenom“ Sluncem. Ostatně, klimatologové před nástupem dnešní „mladé klimatologické generace“ tento fyzikální zákon plně akceptovali a vysvětlovali střídání dob ledových a meziledových (v níž se právě nacházíme) vlivem množství slunečního záření, které na Zemi dopadá. Dnešní klimatologové na termodynamiku doslova a do písmene „kašlou“ a své mylné teorie prosazují za každou cenu.

Důsledkem je mimo jiné i Green Deal na úrovni EU. EU se politicky rozhodla plně akceptovat teorii vlivu kysličníku uhličitého na klima a chce do roku 2050 zajistit tak zvanou „uhlíkovou neutralitu“. Mimo jiné to bude znamenat úplný odklon od spalování uhlí a obrovský nárůst výroby elektrické energie z tak zvaně „obnovitelných“ zdrojů – fotovoltaiky a větrných elektráren. Kromě toho je také v nemilosti jaderná energetika, takže stabilních zdrojů elektrické energie bude v budoucnosti na území EU menšina. Na to upozorňují i odborníci na stabilitu elektrických přenosových soustav, kteří vidí velké riziko ve stabilitě přenosových soustav. Výpadek sítě ve Španělsku a Portugalsku mohl být částečně způsoben tímto jevem.

Navíc, argumentace typu „vypouštění emisí kysličníku uhličitého způsobuje změnu klimatu“ může vést i k velké destabilizaci mezinárodních vztahů. Země, které nebudou ochotny snižovat emise, budou označovány za viníky všech potíží a může proti nim být použita nejprve ekonomická a poté i vojenská síla. USA dnes sice od klimatické politiky odstupují, ale po současné administrativě se opět může dostat k moci někdo, kdo bude také chtít klima „zachránit“ a problém bude opět na světě.

Základní problém ale vidím zejména v tom, že jsou umlčovány názory, které alarmistickou politiku vlivu kysličníku uhličitého kritizují a označují ji za nevědeckou. A přitom jsou to právě dnešní klimatičtí alarmisté, kteří fyziku a fyzikální termodynamiku zvláště s přehledem ignorují. Je prostě chybou „vyřídit“ situaci tím, že se o současných klimatických změnách nesmí seriózně diskutovat a je pouze jediná „správná“ teorie, a tou je vliv kysličníku uhličitého. A toho se současná klimatická politika EU drží jako klíště ke škodě nejen vědy samotné , ale především naší konkurenceschopnosti.