Turecko nebude brát zpět uprchlíky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dál tvrdě útočí na EU a NATO. Přestal spolupracovat s NATO a Turecko dále oznámilo, že již nebude přijímat zpět uprchlíky. Nyní se ukáže, zda za výrazný pokles migrantů Turecko mohlo.

Turecko přestalo plnit tu část dohody s EU, která umožňuje vracet neúspěšné žadatele o azyl v EU zpátky do Turecka. Dohoda se týká zejména Řecka, které je první na ráně. Dohoda mezi EU a Tureckem, která vstoupila v platnost loni 20. března, mimo jiné stanoví, že Evropská unie bude z Turecka přijímat syrské běžence a Ankaře také poskytne rozsáhlou finanční podporu. Ankara se na oplátku zavázala přijímat zpět z Řecka uprchlíky, kteří se na jeho území nelegálním způsobem dostanou z Turecka. Měsíčně šlo dosud o zhruba 80 osob.

„Zásadní přínos“ dohody s Tureckem tak má spočívat v tom, že za přibližně roční platnost dohody bylo do Turecka z Řecka posláno 960 osob? To má být onen „důležitý význam smlouvy s Tureckem na řešení migrační krize“?  Zatímco v době největší „slávy“ balkánské trasy přicházelo v roce 2015 do Německa přes deset tisíc osob denně?

Je zřejmé, že přerušení balkánské migrační trasy není zdaleka „vinou“ Turecka. Směšná tisícovka migrantů vrácená do Turecka za uplynulý rok nic neřeší. Zcela rozhodující byla a jsou opatření, která proti volnému pohybu osob uvnitř zemí EU a na vnějších hranicích EU v Bulharsku a Maďarsku podnikly právě dva posledně zmiňované státy.  „Zamrznutí“ migrantů v Řecku a částečně i v Srbsku způsobilo, že se na cestu přes Balkán pouští jen skuteční dobrodruzi, protože sen jménem Německo je v současné době oddělen plotem v Maďarsku a uzavírkou hranic pro migranty v Makedonii, ať už migranti mají či nemají papíry v pořádku.

Bude-li v situaci, kdy Turecko nevezme zpátky ani ony 3 osoby denně, Řecko nečinné, začnou se mu migranti na ostrovech hromadit a zejména Řecko bude mít další problém. Věrno své dosavadní politice se jistě pokusí opět vydírat centrální část EU, zejména Německo, o další finanční „podporu“. Vzhledem k volbám v Německu na podzim tohoto roku to ale nevidím pro Řecko příliš optimisticky. Pokud by nový kandidát na kancléře z SPD Martin Schulz příliš tlačil na pilu vstřícností k migrantům, mohl by ztratit výhodu, které se momentálně vůči Angele Merkelové těší. Bude to spíše „poziční boj“ než rozhodné činy na podporu migrantů.

Turecko je zcela na odstředivé dráze od EU a Erdogan si počíná jako pravý a nefalšovaný sultán. Zalíbení našel v ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, to mu ale žádnou zářnou perspektivu pro svou zemi nepřinese. Obchod s EU činí pro Turecko asi 50% zahraničního obchodu a případné sankce, které by Turecko vůči Holandsku a celé EU chtělo vyhlásit, by poškodily zejména Turecko samotné. Rusko není tak bohaté, aby dokázalo výpadky tureckého obchodu s EU nahradit.

Současná rétorika tureckého prezidenta je i důsledkem „předcházení si“ Turecka v nedávných časech přístupových rozhovorů.  Dnes je zřejmé, že tato politika byla dlouhodobě neúspěšná a nic EU nepřinesla. Nyní by tedy měla reagovat EU tím, že odmítne další platby Turecku, jakési „výkupné za migraci“. Pokud ministr zahraničí Turecka tvrdí- je konec s přijímáním migrantů zpátky do Turecka, měla by i EU odpovědět podobně - je konec s „výkupným“. Velmi pravděpodobně se ukáže, že přes Balkán už ani bez dohody s Tureckem migrační trasa nepovede. EU by měla Turecko poslat tam, kam patří - do Asie.