Trump tlačí svůj projekt míru na Ukrajině

Ačkoliv se to stále ještě nepovažuje za pravděpodobné, alespoň podle našich vládních představitelů, jednání o míru na Ukrajině se pohnula tak, jako ještě nikdy.

Po telefonátu mezi prezidenty USA a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem jsme mohli zaznamenat podle našich vládních politiků spíše „skepsi“.

Spíše pesimistické jsou reakce českých politiků k telefonátu amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Zejména kvůli dronovému útoku, který Rusko podniklo na Ukrajině velmi brzy po hovoru, který Trump označil za „velmi dobrý a produktivní“. Vládní politici to vidí úplně černě a ti opoziční chtějí „více informací“.

Po telefonátu Trumpa s Putinem si zavolali také prezidenti Ukrajiny a USA. Volodymyr Zelenskyj se pak vyjádřil „překvapivě“ optimisticky. Zatímco po ruském dronovém útoku po oznámení výsledků rusko-amerického jednání tvrdil, že Rusko mír nechce, nyní otočil o 180 stupňů. Po svém jednání s Trumpem napsal:

19:09 (19.3.2025 – pozn. autora)

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině. Napsal to na X po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Dnešní jednání označil za pozitivní, velmi věcné a upřímné.

V podstatě se tak projevuje významný posun v politice Ukrajiny a Zelenského zvláště. Klidně řekne, že Rusku nevěří a že Rusko mír nechce, aby po telefonátu s Trumpem prohlásil, že věří v dosažení míru ještě letos. Obecně je to obrovská změna v rétorice, která z Ukrajiny zaznívá. A i podle mého názoru za tím vězí Trumpova politika cukru a biče. Když Trump na své síti napíše, že jeho jednání se Zelenským bylo přínosem, těžko pak také Zelenský může napsat něco jiného i ve svém komentáři.

V této souvislosti je dobré připomenout, že Ukrajina nejprve navrhovala „příměří v raketových útocích a na moři“ a Rusko nyní souhlasí s tím, že nebude ostřelovat ukrajinské energetické objekty. Realita je samozřejmě také bohužel velmi známá. Rusko kromě ukrajinských jaderných elektráren zničilo významně elektrárny tepelné a poničilo rozvodnou síť. Ukrajina sice také způsobila Rusku ztráty v rafineriích a skladištích ropných produktů, nicméně ruské ztráty nejsou zdaleka tak významné jako ukrajinské.

A nebyl by to Trump, aby nenabídl odkup ukrajinských jaderných elektráren do amerického vlastnictví. Tím údajně Zelenského „překvapil“. Zelenskyj, který se k nabídce postoupit elektrárny nijak nevyjádřil, mezitím ve svém prohlášení uvedl, že souhlasí se vzájemným zastavením útoků mezi Ruskem a Ukrajinou, které jsou zaměřeny na energetickou a další civilní infrastrukturu. „Jedním z prvních kroků k úplnému ukončení války by mohlo být ukončení úderů na energetickou a další civilní infrastrukturu,“ míní Zelenskyj, podle něhož to Ukrajina podporuje stejně jako návrh na bezpodmínečné příměří na frontě. Takové kroky jsou podle něj nutné pro vytvoření podmínek pro komplexní mírovou dohodu.

Zato z konference o obraně, která byla uspořádána v Praze pod názvem „Naše bezpečnost“ se můžeme dočíst : Prezident Petr Pavel věří, že česká společnost je připravená na to, že v případě války vezmou lidé zbraň do ruky a půjdou bránit svou zemi. Prohlásil to na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se v úterý konala na Pražském hradě.

Tento článek je doplněn anketou, zda by čtenář byl ochoten za Česko bojovat.

Anketa

Bránili byste v případě války svou zem se zbraní v ruce?

Ano

18,3 %

Ne

81,7 %

Celkem hlasovalo 58389 čtenářů.

(stav 19.3.2025, 20h41min)

Toto je naprosto alarmující výsledek, který odpovídá tomu, že čtenáři mají na možnou válku s Ruskem velmi „zajímavý“ pohled. Obecně, považuji to spíše za věc, která se netýká ani tak obrany vlasti, jako spíše současného politického klimatu. Pokud by skutečně mělo Rusko „do čtyř až šesti let“ podle Petra Fialy zaútočit na státy EU, potažmo NATO, byla by z toho velmi pravděpodobně válka světového rozsahu a mohla by skončit nasazením jaderných zbraní. O důsledcích takového průběhu možného konfliktu nemá cenu příliš spekulovat. Pokud by to skutečně měla být vize budoucnosti, která se promění ve skutečnost, vedlo by to ke zničení námi známého světa. A právě to může být i důvodem výsledku výše zmíněné ankety. Lidé si obecně válku nepřejí, protože je známo, (i ze snímků z ukrajinského bojiště), že je to hrůza.

Závěr: Západ musí být vojensky silný a stabilní, aby svým rivalům ukázal, že by se útok nevyplatil. Ale současně musí usilovat o to, aby se ve světě snížilo napětí a utichly válečné konflikty, ať už na Ukrajině nebo na Blízkém východě. Dnes je ve hře skutečně osud lidstva podobně jako v časech Karibské krize. Bylo mi tehdy 12 let a pamatuji si na slova otce o tom, že přišel rozkaz barvit všechna nákladní auta na „khaki“. Nemyslel jsem si, že ve svém již pokročilém věku budu slýchávat podobné „optimistické“ zprávy. Trumpova politika je snahou vrátit se na pevnou zem – občas se říká do „tvrdé reality“.