Trump chce srazit vliv Číny

Tak zvaná „celní válka“, kterou rozpoutal prezident Donald Trump svým rozhodnutím o bezprecedentním zvýšení celních sazeb na výrobky z Číny, má pokračování.

Americký Apple trápí nová cla, kterými má americká vláda již v prosinci zatížit dovoz z Číny. Mohla by se totiž dotknout i komponentů nutných pro produkci jeho výrobků včetně iPhonu. Prezident USA Donald Trump nicméně naznačil možné celní úlevy, které by firma mohla získat k již dosavadním výjimkám.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že výše uvedená citace je ze současnosti, není tomu tak. Jedná se o zprávu z 21. listopadu 2019. Proto je současná politika USA pod Trumpem tak stejná jako před šesti lety. Už tehdy se Trump pokoušel snížit výrobu součástek nejen do mobilních telefonů v Číně a dnes to zkouší znovu. Jeho ministr obchodu Howard Lutnick to tvrdí v současné chvíli jasně: Chytré telefony, počítače a některé další elektronické výrobky budou v USA podléhat samostatným clům, spolu s polovodiči. Tato cla by mohla být zavedena zhruba za měsíc nebo dva. Současná výjimka z cel pro tyto produkty je tak pouze dočasná. Řekl to v rozhovoru s televizí ABC americký ministr obchodu Howard Lutnick. Podle Lutnicka bylo nynější rozhodnutí o vyjmutí řady elektronických zařízení z cel pouze dočasným odkladem. Všechny tyto výrobky budou spadat pod polovodiče a budou mít speciální clo, které by mělo zajistit, že se jejich výroba vrátí na domácí trh.“Potřebujeme mít polovodiče, potřebujeme čipy, potřebujeme ploché obrazovky – potřebujeme, aby se tyto věci vyráběly v Americe. Nemůžeme být závislí na jihovýchodní Asii, pokud jde o všechny tyto věci,“ prohlásil v televizi Lutnick. Tyto produkty tak byly vyňaty z takzvaných recipročních cel, ale budou zahrnuty do cel na polovodiče, která podle něj přijdou brzy.

Podle médií se například až 75 % součástek do mobilních telefonů vyrábí v Číně. Pouze Apple si podle tohoto zdroje (2024) vyrábí mobilní telefony sám, ale součástky pro něj dělají také v Číně. Jiné firmy však postupují tak, že si nechají vyrobit celý telefon v Číně a pod svou značkou ho pouze prodávají. Současným králem je v tomto ohledu Motorola. Podle statistik jí 9 z 10 mobilů vyrábí nasmlouvaný dodavatel. Hned za ní je čínské Xiaomi, které takto získává 78 % svých mobilů. Na třetím místě je Vivo s 52 % mobilů dodaných externími společnostmi. Na opačném konci žebříčku stojí Apple, který si vše dělá sám. Za zmínku jistě stojí, že nejvíc těchto nasmlouvaných výrobců mobilů pro velké světové značky sídlí v Číně. Tyto poměrně neznámé firmy vyrábějí až 75 % veškerých telefonů. Není na tom nic špatného a jde o běžnou strategii velkých firem. Nicméně, právě tady zřejmě tkví i důvod, proč jsou si současné telefony tak podobné.

Přesto však Apple potřeboval celní výjimku už v roce 2019 a po šesti letech se nezměnilo vůbec nic a Apple si tak údajně „vydupal“ vyjmutí svého dovozu z Číny z vysokých celních sazeb a Trump mu vyhověl.

Obecně je však v mezinárodním obchodu, v němž se naprostá většina spotřebního zboží vyrábí buď v Číně nebo v dalších „levných“ zemích jihovýchodní Asie, něco velmi shnilého z pohledu politických zájmů Západu. Jak může Západ (USA) vyhrožovat Číně v případě jejího útoku na Tchaj-wan, když pro své potřeby dováží ohromné množství zboží z Číny a bez této výroby by se západní ekonomiky neobešly. V případě konfliktu by tak samozřejmě došlo nejen na zbraně, ale i na ztrátu dodavatelských potřeb západních firem. Naprosto tedy musím souhlasit s americkým ministrem obchodu, který cla na čínské zboží obhajuje s tím, že je opět nutné zavést výrobu součástek do USA. Západ je dnes totiž pod tak obrovským ekonomickým tlakem Číny, že se musí zcela vážně jednat o tom, jak změnit poměry ve světovém obchodu. Tak zvaná globalizace totiž nevedla k tomu, že by snad Čína akceptovala hodnoty Západu (jakkoliv to jsou způsobem tak zvané „liberální“ demokracie hodnoty poněkud „pokřivené“). Na levném zboží z Číny Západ dlouhodobě profitoval, ale Čína se už posunula dál. Dokáže dnes určovat trendy a má vysoce kvalifikované odborníky více méně na všechno.

Důvody celních opatření vůči Číně ze strany USA jsou tedy stále stejné jako před lety. Jen doba se poněkud posunula a dnes kromě oné retro války celní prožíváme i války skutečné na Ukrajině a Blízkém východě. O to je to horší, a proto směřuje politika USA k narušení „přátelství“ mezi Ruskem a Čínou. Západu a USA zvláště totiž tato situace závislosti na Číně dlouhodobě vyhovovat nemůže.