Trump a Babiš – aneb Česko jako Amerika?

Přečetl jsem si zajímavý nápad pana Jiřího Žambocha jak „využít“ demokratický systém a potopit vládu Andreje Babiše. Spočívá v tom, aby Babišova vláda nyní dostala důvěru a tím by druhý pokus dostal nový prezident po volbách.

Nápad Jiřího Žambocha je ze stejného soudku jako „tvůrčí využívání ústavy“ prezidentem Milošem Zemanem.  Žamboch ve svém článku navrhuje, aby menšinová vláda získala důvěru (jedno jak, hlavně aby jí dostala). Tím by případný druhý pokus o vládu měl na starosti již nový prezident vzešlý z letošní prezidentské volby. Samozřejmě, tento rozhodně ne hloupý nápad má svá úskalí. Tím největším je, zda se českým prezidentem stane někdo jiný než Miloš Zeman. A tím druhým úskalím je samozřejmě to, zda by v takovém  případě vyslovila sněmovna vládě s důvěrou zase nedůvěru. Jestliže připustím, že pravděpodobnost zvolení Zemana prezidentem je 50/50, pak případné vyslovení nedůvěry vládě poté, co by nyní získala důvěru, je ve sféře sci-fi.

Žamboch svůj nápad komentuje takto: Musel jsem hledat sebeabsurdnější možnost ve světle svinstev, které se teď u nás v republice dějí díky necelé třetině spoluobčanů, která je líná si sehnat třeba knihu p. Kmenty - Boss Babiš a zjistit si, co je náš premiér zač!

 Třetina občanů, která je „líná si sehnat knihu Jaroslava Kmenty – Boss Babiš“? Ta kniha je na internetu k mání za pár korun. V penězích to asi nebude. Možná, že jde i o autora, tj. pana Kmentu samotného. Ten už mimo jiné vydal trilogii o „kmotrovi Mrázkovi“, zastřeleném vládci podsvětí, poté se zaměřil na někdejšího šéfa Věcí veřejných – Víta Bártu v knize „Všehoschopní  - superguru Bárta“. Poté se zabýval uprchlým Radovanem Krejčířem (opět trilogie Padrino Krejčíř). Na podzim 2017 pak vyšla kniha o Babišovi – Boss Babiš.  Ta má údajně „rozplétat“ to, jak se Babiš dostal k majetku a jak jako „boss“ šel „přes mrtvoly“. Mně osobně by tato kniha oči neotevřela, v případě Andreje Babiše mám jasno od počátku jeho vstupu do politiky.

Nicméně, právě tato Kmentova kniha, na kterou mne upozornil pan Žamboch z podzimu loňského roku, dělá naší žurnalistiku „světovou“, přinejmenším tím, když jí srovnám s posledním knižním bestsellerem o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi „Fire and Fury“. Ta zřejmě vznikla tak, že si americký prezident „pustil k tělu“ protřelého novináře, o kterém si myslel, že ho bude podporovat. A bohužel pro něj se těžce spletl. Jinak o podnikání Trumpa toho v médiích existuje také dost a během předvolební kampaně z toho antitrumpovská média bohatě čerpala. Zejména to, že je rasista na příkladu jeho vztahu k zaměstnancům černé pleti.

Politika je ale nejen o faktech, ale i o dojmech. To platí jak v případě zvolení Trumpa, tak v případě vítězství ANO v podzimních volbách. V roce 2013 zlomila vaz ODS aféra Petra Nečase a Jany Nagyové – mimochodem, letos se už táhne pátým rokem. V roce 2017 zlomila vaz ČSSD právě spolupráce s Babišem, ze které se chtěla vyvázat trestním oznámením na Babiše. Jak to dopadlo, víme. Lamentovat nad tím, co je Babiš zač, sice můžeme. Jako ozvěna se k nám však vrátí aféry ostatních českých politiků počínaje Kalouskem a konče stíhanými politiky ostatních stran. V Česku prostě není nikdo, kdo by měl alespoň malé morální právo kritizovat svinstvo v politice, snad s výjimkou Pirátů. Právě proto se třetina voličů neobtěžuje číst knihy ala Kmenta. Nic nového se tam nedovědí a, věřím tomu, že většina voličů ANO nevolí Babiše z lásky, ale jako východisko z nouze. Většina ostatních stran jim prostě připadá ještě horší. Tak to bohužel v Česku chodí. A zřejmě nejen tady.