Trest smrti

Turecko v rámci čistek nejen v armádě uvažuje o znovuzavedení trestu smrti. Milion Turků na náměstích tento požadavek skandováním podpořil.

Turecký „sultán“ Recep Tayyip Erdogan znovu na shromáždění prohlásil, že by nebyl proti obnovení trestu smrti, pokud takový návrh v tureckém parlamentu projde.  Stalo se tak na demonstraci na jeho podporu a „proti pučistům“. K této demonstraci se připojily i dvě opoziční strany. Společně a rukou nedílnou tak turečtí politici pracují na „obnově Turecka“. Podle Erdogana ještě neskončila „očista“ od protistátních živlů.

Trest smrti požaduje Erdogan proto, aby mohl nechat popravit vzbouřené velitele té části armády, která se pokusila o neúspěšný puč.  Jakmile však bude zaveden, může být použit i pro civilisty. Erdogan se odvolává na to, že trest smrti existuje v USA i Japonsku. Samozřejmě, v některých státech USA je skutečně ještě trest smrti povolen. Je však využíván jen v nejzávažnějších případech těžkých zločinů a obvykle existuje poměrně velký časový odstup od vynesení rozsudku a jeho vykonáním. Je tak možné v případech, kdy se s odstupem zjistí závažné námitky proti provedení rozsudku (nové skutečnosti, které nebyly známy při vynesení rozsudku), aby bylo zabráněno případné justiční vraždě.

Reprezentace EU vyhrožuje Turecku, že by v případě obnovení trestu smrti přerušila EU přístupové hovory u členství Turecka v EU. Domnívám se, že i bez případného obnovení trestu smrti by přístupové rozhovory s Tureckem měly být s okamžitou platností vypovězeny. Dokonce už i velmi liberální Rakousko požaduje, aby EU zastavila přístupové rozhovory s Tureckem bezpodmínečně. Turecko sice zcela jistě vypoví dohodu s EU o vracení migrantů, ta však v praxi nefunguje, a pokud fungovala tak v neprospěch EU- za jednoho vráceného běžence násobky přijatých uprchlíků na území EU. Vypovězení dohody tak bude mít na situaci v Evropě pozitivní efekt. Navíc, ukazuje se, že nefungují ani jiné readmisní dohody se státy severní Afriky.  

Jediným způsobem, který by možná mohl fungovat alespoň u některých typů uprchlíků z válečných zón, je jejich ochota vrátit se do své vlasti po skončení války. Proto je tak důležité zlikvidovat ohnisko Islámského státu v Sýrii a Iráku tak, aby se lidé alespoň z těchto oblastí mohli vrátit.

A pak je nutné změnit sociální politiku v EU. Doslova „královské peníze“ za nicnedělání (resp. přípravu teroristických útoků u některých jedinců!) musí být nemilosrdně seškrtány. To je zejména problém Francie a Německa a vlastně i kvůli tomu odchází Velká Británie z EU.