Vidím, že brněnský sjezd bude evergreenem každý den.

Dávám karmu za objektivnost. A dvě poznámky:

1) Slovo odsun je podstastným jménem od slovesa odsouvat. V češtině se odsouvá skříň, nikoli člověk. Můžeme tomu nříkat transfer nebo vystěhování, ale odsun byl je pokrytecký výraz pro institucionalizované vyhnání. A nemylme se, institucionalizované bylo od samého počátku, protože už 12. května začala částečná mobilizace československé armády a jedním z cílů byla právě etnická čistka.

2) Brünn: Ať si každý nazývá místa, jak chce. Také říkáme Vídeň, Pasov, Řezno nebo Mnichov a města se tu jmenují Kolín, Nymburk, Varnsdorf s jednoduchým "V", Broumov, Lanškroun nebo Žamberk a žádný cizinec se nad tím nepohoršuje.

ad 1) takže, když mně např. dítě překáží v pohybu a já ho (přiměřeným tlakem) rukou přemístím bokem, tak ho neodsunu, ale institucionalizovaně vyženu?

IMO Nemci si pripravuji pudu, aby meli kam odejit, az jim doma vznikne chalifat.

Například Jablonec nad Nisou (Gablonz an der Neiße) úspěšně spolupracuje s Neugablonz v bavorském Kaufbeuernu, kde se usadili jablonečtí vyhnaní sudeťáci a jsem za tu spolupráci velice rád. V rámci té spolupráce jsem se tam jel podívat i na originál sochy rytíře Rudigera, který původně stál na dnešním Horním náměstí v Jablonci.

Usmiřování je na místě, pokud existuje důvod, nějaký konflikt, Existuje? Nikdo žádný konflikt nepojmenoval, já žádný nevidím.

Spíš mám podezření, že to sdružení pod záminkou smiřování se pokouší uplácet některé české politiky.

Pro Bartoně je nějaké sudetoněmecké sdružení dávno vyčichlé a prostě by ho škrtnul, protože letos uplyne celých 81 let od odsunu. Němců. Co na tom, že tady mnozí žili osm set, tisíc či více let? Nepodstatné, zrušit. To přece nikoho nezajímá, důležitých je těch 81 let. A možná nikoho nezajímá ani to, že na území dnešní ČR byly nejprve germánské kmeny, teprve poté dorazili Slované, došlo k určitému promíchání obyvatelstva, k odchodu germánských kmenů, aby byly později znovu pozváni a pomohli s osidlováním a hospodářským využíváním krajiny.

Z historie si zkrátka budeme vybírat jen to, co se nám hodí a líbí, k tomu se budeme hlásit a zbytek je určen pouze pro hrstku pomatenců v tichých zaprášených studovnách, kteří se mohou zmíněným zabývat, když už nemají nic jiného na práci...

Osvícenost nám není cizí. Budeme se tvářit, že svět je takový, jaký si ho chceme představovat... Ne, že bych v uvedeném nepoznával vládní rétoriku.

Odsun, vyhnání Vertreibung neprobíhal v prvních týdnech a měsících zrovna v rukavičkách, byl v mnohých případech živelný, násilný a spíše uplatňoval princip kolektivní viny. Někteří Němci, ve výsledku naprostá hrstka, zůstala. Podle vzpomínek potomků těchto Němců, kteří odsunuti nebyli, pomohla např. správná politická příslušnost.

Tváříme se, že tady budujeme jakousi sebevědomou politiku a stát a nejsme schopni na vládní úrovni a zjevně ani na občanské smířit se s tím, že sudetští Němci přijedou do Brna. Do toho Brna jehož hantec významně odkazuje na Němčinu, do Brna které má ve svých základech mnoho německého.

A aby toho nebylo málo, už nám vadí i Brünn. Uvědomuje si vůbec pan Bartoň, že tahle exonyma jsou právě historickým odkazem na propojenosti území, obchodní stezky, odkaz na místa, kam se lidé nejčastěji vydávali a jejichž název si upravili? Aha, on vlastně historii starší 81 let škrtá... Předpokládám, že když jede na vánoční trhy, důsledně trvá na tom, aby na letáku bylo uvedeno Wien, Warszava nebo Nürnberg.

Omluva: Pro pana Bartoně

nacionalisti jsou prostě ti lidi, pro které když rodina mluví třemi jazyky a ve škole je hlavní jen jeden z nich, tak to je ukrutná křivda, ale masové vysidlování, vyvlastňování, uvězňování a zabíjení, to jsou historické nutnosti a spravedlivé vyrovnání

mimochodem nedávný český sjezd ve Vídni vydal brožuru "Českoslovanská dělnická jednota Barák ve Vídni" a ne ve Wien, nad podobnými prkotinami si ukroutit hlavu může zas jen nacionalista

Landsmannschaft znamená v překladu krajanské sdružení. Jejich setkání znamená, že všichni budou v krojích, zazpívají si s citerou, podiskutují a jedou domu. Kolik let je už po válce. Dnes v severních Čechách je dosti častým zjevem, že zděsí chataři žijící v domech o Němcích se s původními majiteli, anebo s jejich dětmi setkávají. Nechají je prohlídnout dům, pak si sednou dají kávu, pivko a pokud a vždy jedna strana umí německy, anebo česky,

Pane Kindle, ten sjezd není žádný folklórní festival

..... "Opozice se zaštiťuje tím, že toto jednání povede k usmíření .....",- k jakému usmíření(?),- s KÝM a PROČ se jako máme "usmiřovat"?!? Čechoslováci se nějakým způsobem podíleli na rozbití Německa, obsadili německé pohraničí a posléze okupovali celé Německo?,- vypalovali německé vesnice, pronásledovali a vraždili německé civilisty, vlastence, odbojáře a Židy v koncentrácích? Nebo snad Čechoslováci rozpoutali druhou světovou s krvavým účtem cca 60 milionů lidských obětí?!?,- ........ od svého vzniku v roce 1950 se Landsmanšaft nezměnil a ze svých neoprávněných požadavků (viz. stanovy a prohlášení) neslevil. Ojedinělé lidské příběhy (Němec/Čech) o solidaritě, lidskosti, morálce, úctě a svědomí jsou silné na obou stranách, však neskonalá zvěrstva na okupovaných území celé Evropy je dalece přehluší! V tomto směru nemám sebemenší potřebu se s kýmkoliv usmiřovat,- snad odpustit, ale nikdy nezapomenout

Za protektorátu bylo popraveno 8 000 Československých občanů a 20 000 jich zemřelo v koncentračních táborech. My jsme jako hrdinní Češi dokázali zavraždit 19 000 až 30 000 žen, dětí a starců a to jenom proto, že to byli Němci .a to v roce 1945 během několika měsíců. Holt jsme větší machři než nacisté

Dopouštěli se údajného teroru Němci z pohraničí ???? Při sčítání z roku 1939 žilo v Sudetech 291 000 Čechů a nikdo je nevyháněl. Pracovali zde, měli zde svá hospodářství, živnosti a žili až na malé výjimky s místními Němci v naprosté shodě. Češi se potupně do Sudet vraceli a místní Němci jim v tom nebránili a do konce roku 1944 jich zde bylo 400 000 Čechů, z toho 80 000 jich bylo nuceně nasazených. Z pohraničí odcházela finanční stráž, čestí úředníci, pošťáci, policisté, čeští učitelé, důchodci a ti co doosidlovali pohraničí.(rodič táty) Ze Sudet odešlo odešlo 125 425 Čechů, 11 647 Němců a 14 925 Židů. Nejednalo se o jednorázový odchod, ale ten trval rok.

AI

V době odstoupení pohraničí (Sudet) nacistickému Německu na podzim roku 1938 žilo na tomto území podle odhadů přibližně 700 000 až 800 000 občanů československé (české) národnosti.