Sudetoněmecké sdružení – zcela „nevinné“ jednání „in Brünn“

V souvislosti s jednáním Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně jsem nelenil a vytáhl stanovy tohoto sdružení platné od roku 2021. Je to docela zajímavé čtení.

V Brně se má letos konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení a jsou kolem toho velké diskuse. Sněmovna má dokonce jednat o tom, zda je konání této akce v zájmu ČR. Opozice se zaštiťuje tím, že toto jednání povede k usmíření, vládní strany naopak požadují zrušení této akce. I nahlédl jsem do stanov sdružení a našel jsem tyto „cíle“. Kdo má zájem, může si německý originál stáhnout na Satzung & Ziele - Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e.V. . Požádal jsem AI, aby mi přeložila paragraf 3 – Účel sdružení a níže uvádím překlad:

§ 3 Účel

(1) Sdružení sleduje výhradně a přímo obecně prospěšné cíle ve smyslu § 52 německého daňového řádu, a to doma i v zahraničí.

Tyto cíle jsou:
a) zachovat více než tři miliony sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni ze své vlasti (Čechy, Morava a sudetské Slezsko) a rozptýleni po celém světě, a jejich potomky jako politické, kulturní a sociální společenství, a hájit jejich zájmy v domovině i v zemích, kde žijí;

b) podílet se na vytváření spravedlivého uspořádání národů a států, v němž budou zaručena lidská a základní práva, právo na vlast a právo národů a etnických skupin na sebeurčení;

c) odsuzovat porušování těchto práv, jako je genocida, vyhánění, etnické čistky, zločiny proti lidskosti, vyvlastnění v rozporu s mezinárodním právem a diskriminace, a usilovat o jejich nápravu na základě spravedlivého vyrovnání;

d) poskytovat krajanským příslušníkům hospodářskou a sociální podporu;

e) pečovat o kulturní a vědecké dědictví domoviny jako součást německé a evropské kultury, podporovat je a dále rozvíjet;

f) přispívat k porozumění mezi národy v Evropě na základě pravdy a práva, zejména k navazování partnerských vztahů mezi Němci a Čechy.

(2) K naplňování těchto cílů slouží zejména každoroční Sudetoněmecký den.

Tak co tomu říkáte? Zajímavé. Německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto – viz například wikipedie. Tam je vcelku velmi objektivně celý odsun zmapován včetně vražd Němců při „divokém“ odsunu. Nebyla to pro Němce selanka, ale následovala po německém teroru vůči českému obyvatelstvu během druhé světové války. A pokud jste se dívali na film Tajná pošta – nedávno běžel v ČT – ten teror trval téměř až do osvobození našeho území.

Vyhnání – jak píší stanovy – se liší od našeho termínu „odsun“ a hledat v tomto pojetí možnosti „usmíření“ mezi Němci a Čechy, jak tvrdí česká opozice, mi přijde poněkud „nešťastné“.

Bohužel, ve světě existují stále případy etnických čistek či genocidy. Tato realita je krutá a vykládat lidem, kteří právě teď a nyní trpí válkami a genocidou, že se to jednou „vyřeší“ a vše bude napraveno, je evidentní nesmysl.

Pro mě osobně by jistý náznak usmíření byl v tom, pokud by ono „krajanské sdružení“ konalo svou akci v Brně, a ne „in Brünn“

Narodil jsem se několik let po válce a mí rodiče měli s Německem tyto zkušenosti. Po Mnichově opustila rodina mé matky své bydliště v dnešním Novém Boru (“Sudetenland“) a odešla do Poděbrad. Můj otec – ročník 1924 – byl totálně nasazen v Berlíně a utekl zpátky do Čech a tím si zřejmě zachránil život. Sudetoněmecké sdružení považuji proto spíše za přežitek doby dávno minulé, kterou dnešní mladí lidé nepamatují, a tudíž ani nejsou v „obraze“.

Německo současnosti je naopak příkladem nezvládnuté imigrace muslimského obyvatelstva z roku 2015 a situaci nejen že nezvládlo, ale nezvládá dodnes. Jsem pro dobré vztahy mezi Německem a Českem, ale k tomu Sudetoněmecké sdružení se svými stanovami nepotřebuji.