Suché roky bývají běžné. Letos je ale sucho spojeno s mimořádným horkém, takže o to rychleji krajina vysychá.

Pan Bartoň by si měl uvědomit, že v Česku bylo od roku 1775 zaznamenáno celkem devět dní, kdy teplota překročila 40°C. Z techto 9 dní jich bylo pět letos.

Od roku cca 400 takové teplo nebylo. Ale jak víme, že nebylo tepleji třeba před osmi tisíci lety?

Jediné, co je jisté je, že tentokrát za to může člověk a jmenovitě občané EU, kteří odmítají řešit klimatickou změnu. Ty předchozí byly přirozené.

Při vší úctě k panu Bartoňovi si dovolím připojit k jeho článku menší errata.

Pan Bartoň (jistě veden nejlepšími úmysly) zcela jistě čerpal veškeré své informace z propagační brožury Ministerstva zemědělství "Povodí Vltavy" (která je dostupná zde: https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q361521---oK...), která sice uvádí údaje, které se objevují ve článku pana Bartoně, ale jak už to u takových publikací bývá, chybí zde jakýkoli odkaz na zdroje (kromě neurčitého odkazu na Kosmase.

V žádném dostupném vydání Kosmovy kroniky se k roku 962 neuvádí žádná událost (viz Tomkova edice z roku 1874 na str. 34, která je dostupná zde: https://www.rbmonline.cz/portal/book/1119?lpage=34 a Hrdinova edice z roku 1949, která je totožná s edicí z roku 1972, na str. 43, která je dostupná zde: https://ceskadigitalniknihovna.cz/view/uuid:dec2bc...). Stejně tak v obou edicích chybí u letopočtu 988 jakákoli poznámka (viz Tomkova edice na str. 42, Hrdinova edice str. 50), v roce 999 se podle Kosmy událo mnoho věcí (smrt Boleslava II., vysvěcení Gaudentia/Radima na Hnězdenského biskupa, začátek vlády Boleslava III. a válka s Měškem, oslepení Boleslava atd.), ale o stavu vody ve Vltavě opět chybí jakákoli zmínka.

V roce 1099 (Hrdinova edice na str. 149 - 152, Tomkova edice str. 141 - 143) se rovněž stalo mnoho událostí, které ovšem s kvalitou vody nesouvisí.

Nejen u zločinů, ale i u příspěvků na blogu je třeba hledat motiv, proč byl napsán. Co nám tím chtěl asi pan Bartoň sdělit. Škoda, že jen tupě okopíroval text z ChapGPT a co ho k napsání vedlo nám zapomněl sdělit. To ví totiž jen on sám, tak chytrá umělá inteligence ještě není... :-))

Nechci se nijak zastávat obecně článků pana Bartoně, a možná víte, co já nevím. Můžete mi prosím upřesnit: zpochybňujete údaje v článku, nebo opravdu jen motivace a závěry?

Jenže ty druhé já v tomto konkrétním článku nevidím, a podezírám tak zkreslení vašeho vnímání. Můžete mi upřesnit co jsem přehlédl?

To zas nakrknete místní zelené klimafanatiky.

...nenakrkne, protože je to blábol...

po povodních tento klaus objížděl vyplavené vesnice a vykládal jim, že kdysi bývala kotlinka jedno velké moře a taky to šlo. Byly to vesnice české, takže lidé padali na kolena a s pláčem mu líbali ruce, že jim to tak pěkně vysvětlil

mimochodem naivní popisy situace z minulosti se nedají přenášet do přítomnosti i proto, že říční koryto v Praze je rozsáhle upravené

Pokračování:

Takže odkud se informace o stavu vody v letech 962, 988 atd. vzaly?

Odpovědí je, že některé z těchto údajů se objevují v textu kroniky ctihodného pana Václava Hájka z Libočan, děkana na Karlštejně (např. k letopočtu 962: https://www.rbmonline.cz/portal/book/1210?lpage=26..., roky 988 a 999 jsou dostupné pouze ve Flajšhansově edici https://www.rbmonline.cz/portal/book/313?lpage=146).

K letopočtu 1099 Hájkova kronika uvádí, že bylo veliké sucho (viz https://www.rbmonline.cz/portal/book/313?lpage=473), ovšem bez nesmyslu s dovozem vody.

Výše uvedené skutečnosti bohužel vypovídají mnohé o kvalitě práce úředníků MZe, nikoli však o stavu vody na území České republiky v historii.

Já bych se k tomu přejití Vltavy suchou nohu zeptal na jednu věc. Byla v té době již postavena vltavská kaskáda? Ona totiž na průtok v Praze má docela zásadní vliv, protože v době sucha (jako například nyní) vypouštějí přehrady kaskády víc vody, než do nich přiteče. A to má prostě vliv i na celkový průtok v dolních partiích řeky.

Takže kdyby nebyla vltavská kaskáda, tak už by letos na konci srpna šlo přejít v Praze Vltavu suchou nohou? Nad přehradami stále nějaký přítok je a to je stav šumavských lesů horší, než byl před tisíci lety (z hlediska zadržování vody).

Takové vedro jsem v životě nezažilo povídá tele.

deseti tisíce turbín v pásu širokém 300–500 km od Severního moře až po Francii způsobují kontinentální aerodynamická zónu, která: mění proudění, mění stabilitu atmosféry, mění vlhkostní poměry, mění chování front a negativně se přidává k dalším nežádoucím vlivům.

Na podobné komentáře jsem fanda. Nejprve si nastudujte pojem mezní vrstva. To je vrstva na povrchu obtékaných těles, v níž jsou rychlosti minimální a u povrchu nulové. Má ještě další definice, ale tím se nebudeme trápit. U běžných těles, jako je třeba auto, bývá relativně tenká, ovšem v případě mezní vrstvy atmosféry se bavíme zhruba o 1 až 2 km. Chování mezní vrstvy má sice dopad na odpor obtékaného tělesa, ale v případě planetární mezní vrstvy je její vliv na proudění v atmosféře zcela zanedbatelný. Průměry rotorů větrných elektráren se sice pořád zvětšují, ale můžeme se pohybovat někde okolo 200 metrů, takže oblast mezní vrstvy neopouštíme.

Vidíte, že vaše postřehy, jako i dalších expertů, kteří se dnes derou k moci, jsou úplně k ničemu.

Opět vlastiZrádný a prokremelSSký text, jako obvykle. Proč to děláte ? A kdo vás za to platí ?

Ale že se vůbec ptám...

Co je na tom textu vlastizrádné?