Starostokracie

Mgr. Petr Gazdík představil vznik nového seskupení pro volby do poslanecké sněmovny. Místostarosta obce Suchá Loz a poslanec PČR se cítí na výborný volební výsledek. Je to v našem zájmu?

Lidovci mají na „střídačce“ Starostů a nezávislých nahradit skomírající TOP 09. TOPka bez ikony Karla Schwarzenberga bude mít zřejmě jako samostatný volební subjekt docela starosti zda pronikne do Poslanecké sněmovny. Nicméně, koncept politiky prosazovaný Gazdíkem a jeho starosty je rovněž na pováženou.

Černou můrou pro naši demokracii by měla být představa Gazdíka a spol. o tom, že ve všech patrech české politiky, tj. v obecních, městských, krajských a celostátních zastupitelských sborech najdeme jedny a ty samé postavy. Gazdík, původně starosta obce Suchá Loz, je nyní na pozici místostarosty. Představa, že poslanecká sněmovna, senát i krajská zastupitelstva budou postupně zaplevelena lidmi z obecních úřadů na pozicích starostů a místostarostů mi dělá docela vážné starosti. Již dnes má například Liberecký kraj díky volebnímu výsledku Starostů pro Liberecký kraj v krajském zastupitelstvu asi 35% zastupitelů, kteří vykonávají současně funkci starostů nebo místostarostů o obcích a městech Libereckého kraje.  Někteří z nich už starostují několikáté volební období.  

Domnívám se, že zatímco jistý počet starostů v krajském zastupitelstvu či v poslanecké sněmovně může být ku prospěchu věci, situaci, kdy by se z toho stalo pravidlo, považuji za chybnou. Pomalu bychom se totiž dostali do stadia, v němž by nám stačilo 283 „úspěšných“ starostů k tomu, aby se Parlament České republiky stal sborem profesionálních politiků, kteří nedělají nic jiného než „řídí“.

Gazdík tvrdí, že se nechce dočkat situace, kdy nám „bude vládnout ANO s podporou komunistů a na Hradě bude Miloš Zeman“.  Osobně bych se naopak nerad dočkal situace, kdy nám budou vládnout starostové od matriky až po státní finance. Původně hezká myšlenka toho, že by obce měly mít v poslanecké sněmovně zastání, by mohla nabýt rozměrů, které by nebyly vůbec rozumné. Poslanecká sněmovna by měla být obsazena lidmi všech možných profesí od dělnických počínaje až třeba po ty starosty. Udělat z toho „klub starostů“ se mi zdá být nejen „monotónní“, ale především proti zájmům zastupitelské demokracie. Dočkali bychom se tak obrovského střetu zájmů, kdy by nebylo jasné, na jaké židli vlastně kdo sedí. Jestliže dnes může být každý obecní zastupitel zároveň krajským a ještě i poslancem či senátorem současně, žádnou výhodu v tom nevidím.

Kromě výše uvedeného je však zde ještě jedna „maličkost“.  Dnešní „hnutí“ zakládaná účelově k volbám do poslanecké sněmovny obcházejí zákon. Jestliže by se dvě strany podle současných pravidel dohodly na vytvoření volební koalice, zvýšil by se pro tuto koalici práh ke vstupu do PS.  Pro jednu stranu je zachován 5 % práh, pro dvoučlennou koalici byl zaveden 10 % práh, pro tříčlennou 15 % práh a pro vícečlennou 20 % volební práh.  Pokud by chtěl být Gazdík férový a vytvořil koalici STAN, lidovců, SLK, musel by překročit práh 15%. Místo toho vytvořením jakéhosi „hnutí“, do něhož se zapojí členové všech výše jmenovaných stran, obejde toto pravidlo a bude mu stačit zase pouze 5%. To je na pováženou. Rozhodně by bylo správné, aby se k tomuto obcházení zákona vyjádřil Ústavní soud.