Spekulace o Trumpově sesazení pokračují

Spousta „expertů“ tvrdí, že by Donald Trump mohl „předčasně skončit ve funkci“. Hodně úsilí vynakládají anglo-americká média i na to, aby šířila zprávy o tom, že si Trump funkci „neužívá“ a dávají na „řeč těla“.

"Ruská stopa“ nad Donaldem Trumpem  by mohla být podle izraelského experta Eytan Gilboa důvodem k impeachmentu, tj. k procesu odvolání Trumpa z úřadu. Nicméně, tento expert hodnotí pravděpodobnost tohoto vývoje jako „velmi malou“.  Tím se odlišuje od dalších „expertů“, kteří už Trumpa vidí mimo úřad.

Mnohem zajímavější jsou názory izraelského experta na Trumpovu politiku, alespoň podle prvních zahraničně politických kroků.  Když srovnává politiku Baracka Obamy a Donalda Trumpa, tvrdí: „Oba dva si myslí, že radikální islám je hrozba a Islámský stát (IS) by měl být zničen. Obama ale nebyl ochoten používat spojení radikální islám, zatímco Trump ano. Obama kompletně ignoroval americké spojence na Blízkém východě. Chtěl se stát přítelem nepřátel USA. Ale odcizil se Izraeli, Egyptu i Saúdské Arábii. Trump chce tohle změnit a navrátit Americe důvěryhodnost a vedoucí pozici v očích arabských spojenců a Izraele. Důležitým faktorem je ale Írán. Ten je hlavní hrozbou pro mír v regionu a možná i na celém světě. Obama si myslel, že jej přiměje spolupracovat s USA jak proti radikálům, tak v Sýrii výměnou za jadernou dohodu.

Gilboa jako izraelský expert neopomine zdůrazňovat, že Obamova dohoda s Íránem byla založena na chybných předpokladech a domnívá se, že Trump tuto dohodu detailně prostuduje a využije všechny možnosti jak na Írán „zatlačit“.  Jeho teze o tom, že se Obama chtěl stát „přítelem nepřátel USA“ je výstižným vyjádřením posledních roků zahraniční politiky Baracka Obamy (dohoda s Íránem a jednání s Castrovou Kubou). Naproti tomu vztahy USA a Izraele se dostaly do hluboké krize díky tomu, že USA před koncem roku 2016 nezablokovaly v Radě bezpečnosti protiizraelskou rezoluci.

Rozhovor s izraelským expertem Gilboou však naznačuje, že v jeho očích má Trumpova zahraniční politika mnohem větší sympatie než Obamova. Podle všeho není v zájmu Západu, aby Trump ve svých plánech na spolupráci s Ruskem proti IS a obecně na posílení role USA ve světě neuspěl. Jeho pád díky „ruské kartě“ si evidentně přejí pouze některá americká média, která podporovala Obamovu politiku a Hillary Clintonovu. Proto se právě na stránkách těchto médií objevují pravidelně úvahy o tom, že Trump „brzo skončí“, ať už z důvodu impeachmentu nebo proto, že z výkonu funkce „nemá radost“. Krize identity levicového amerického tisku s republikánským prezidentem je tak dědictvím Obamovy éry „velkých projevů a nulových výsledků“.  Pád Trumpa není v zájmu ani EU, přestože levicová Evropa nemůže Trumpa snést. Z hlediska dlouhodobé strategické spolupráce EU a USA zejména v rámci NATO se Trumpova Amerika může stát prvkem stability a zvýšení role Západu na světové události. Pád Trumpa, který by uvrhl USA do mocenského vakua, není v zájmu Západu. Čím dříve se proto americká levice „probere“ a přestane Trumpovi okopávat kotníky, tím lépe.