Šmarda je nekompetentní! To víme

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem kultury nominanta ČSSD Michala Šmardu. Důvodem je podle Zemana Šmardova „nekompetentnost“. Prezident tak pokračuje ve svém boji s ČSSD.

Ústava České republiky hovoří podle ústavních právníků jasnou řečí. Prezident jmenuje ministra na návrh předsedy vlády a odpovědnost je zcela na straně premiéra. Miloš Zeman to vidí optikou přímo zvoleného prezidenta a nechápe svou roli jako „podpisový automat“. Ústavní právníci nepochybují o tom, že Zeman porušuje Ústavu hrubým způsobem a pokud by se tento spor dostal k Ústavnímu soudu, ten by musel rozhodnout v neprospěch Zemana a de facto by ho tím odvolal z funkce.

Faktický stav věci z hlediska jmenování ministra prezidentem je tedy jasný. Nicméně, námitka Zemana proti Šmardovi, jeho „nekompetentnost“, stojí za komentář. Prvním signálem o Šmardovi je jeho vlastní vyjádření, že rozhodnutím Zemana ho nejmenovat je jeho důvěra v koaliční projekt „otřesena“.  On však tento projekt nikdy nepodporoval, byl proti vstupu ČSSD do koalice s hnutím  ANO, a proto jeho důvěra otřesena být nemohla. To jen tak pro pořádek.

Ministr je však z povahy věci politická figura, která si jmenování zasluhuje právě proto, že je ve vysoké politice a zaujímá jistou pozici v hierarchii koaličních stran. ČSSD si Šmardu zvolila místopředsedou, podobně jako Tomáše Petříčka nebo Janu Maláčovou. Petříček a Maláčová jsou taky „odborníci“ na slovo vzatí, že ano.  Šmarda je zcela jistě nekompetentní podobně jako jeho straničtí kolegové Petříček, Maláčová i Jan Hamáček. Předvádějí svou nekompetentnost dnes a denně při tiskovkách, na kterých požadují „všimné“ pro svou partaj.

Šmarda by byl naprosto rovnocenným ministrem všem ostatním ministrům za ČSSD a většině ministrů za ANO – snad kromě Karla Havlíčka, ministra průmyslu a obchodu, který svému resortu asi rozumí více než ostatní ministři a ministryně dohromady.

Prezident Zeman si může být jistý tím, že ho k Ústavnímu soudu poslanci nepoženou.  Podporu ve věci nejmenování Šmardy mu již vyjádřili Tomio Okamura a Vojtěch Filip. Hnutí ANO se k ústavní žalobě na prezidenta také nepřidá. Zeman si tak může s ČSSD a potažmo s celou vládou hrát jako kočka s myší. Navíc, Hamáček a jeho parta chtějí na ministerských postech vydržet co nejdéle. Moc dobře vědí, že podání demise by pro ně skončilo naprostým fiaskem. Andrej Babiš by demisi nepodal a vláda by byla „rekonstruována“ podle přání Babiše a Zemana.

Jan Hamáček a jeho přátelé tak prokazují, že se v politice ničemu nenaučili a nic nepochopili. To je zřejmě ten hlavní důvod, proč se preference ČSSD pohybují na hraně 5% potřebných pro vstup do poslanecké sněmovny. Volit tuto partaj chce skutečně „silné nervy“ a ty většina českých voličů nemá.