Skotská vláda chce další referendum

Po teroristickém útoku u Westminsterského paláce jsem tvrdil, že Skotové budou aspoň měsíc „držet basu“. Vydrželi to týden a v parlamentu si odhlasovali nové referendum o nezávislosti.  To na velkou loajalitu opravdu nevypadá.

Právě v den útoku v Londýně měl skotský parlament hlasovat o požadavku nového referenda za odtržení Skotska od Británie. Vzhledem k útoku však skotský parlament hlasování odložil. Nezachytil jsem původně na jak dlouho a tipoval tak měsíc. Pořádně jsem se sekl, když skotští poslanci odhlasovali požadavek na referendum ani ne týden po teroristickém útoku v Londýně.

Skotská vláda nacionalistů se tak opět snaží Brexit co nejvíce zkomplikovat. Mimochodem, slyšeli jste někdy o tom, že Skotská národní strana je „krajně pravicová“ a nesystémová. Nic takového jsem zatím v mainstreamu nečetl. Zato o „krajně pravicové“ Národní frontě ve Francii se už toho popsalo hodně. Samozřejmě, skotský nacionalismus je nakloněn EU (popravdě netuším z jakého důvodu), zatímco francouzský nacionalismus EU nakloněn není.  Přitom je velmi nejasné, zda by i v případě toho, že si Skotové odhlasují nezávislost na Británii, znamenal takový výsledek automaticky setrvání Skotska v EU.

Existují totiž i další separatismy, jako například katalánský, a Španělsko vynaložilo a stále vynakládá velké úsilí k tomu, aby případné osamostatnění Katalánska neznamenalo, že automaticky po opuštění Španělska zůstane v EU. Vypadá to tedy tak, že případní odpadlíci by museli projít přijímacím procesem, i když je v současnosti jejich území součástí EU. V případě Skotska neexistuje ještě nic „na stole“, ale to se může změnit, pokud by se skotská vláda pokusila zákulisně lobovat v EU pro setrvání Skotska v EU po Brexitu.

Britská vláda v Londýně bude mít po požadavku Skotska horší vyjednávací pozici vůči EU. S tím do toho ostatně Skotové jdou. Snaha Skotů odhlasovat si referendum ještě před oficiálním oznámením britské premiérky o aktivaci článku 50 Lisabonských dohod o vystoupení Velké Británie z EU je také jasná. Nicméně, nejisté ekonomické dopady osamostatnění Skotska budou zřejmě negativně ovlivňovat skotské voliče a nelze tedy očekávat stejné nadšení pro samostatnost jako v roce 2014. Nicméně stále platí to, co jsem zmiňoval po teroru v Londýně. V současné Evropě uplatňují politici zejména své lokální zájmy. Je to jednak důsledek zbytečné centralizace moci na úrovni EU a proto, že opozicí proti EU se lze politicky prosadit snáze než proevropskou rétorikou.

V případě Skotska je navíc smutné, že „solidarita proti teroru“ vydržela jenom týden.