Rumunsko a Polsko – jak se to rýmuje?

Alex Švamberk se na novinky.cz podivuje tomu, že se Rumunsku a Polsku „neměří stejným metrem“ a vyzývá k tomu, aby Evropská komise „zasáhla“.  To je jen další příklad „omezené suverenity států EU“.

V Rumunsku to vře. V Bukurešti se konají mnohatisícové demonstrace, které byly podle všeho brutálně potlačeny použitím vodních děl a dalších donucovacích prostředků. K tomuto se vyjadřuje na novinky.cz Alex Švamberk v článku Rumuni protestují, EU se blazeovaně neangažuje.

Páteční demonstrace proti korupci byla v Bukurešti rozehnána s neuvěřitelnou brutalitou, jakou Rumuni pravidelně demonstrující proti přetrvávající korupci nezažili. Zraněných bylo 455 a sedmdesát z nich skončilo v nemocnici. Tvrdost zásahu ukazuje, že vládní socialisté chtějí za každou cenu dosáhnout změn zákonů, aby nemohli být za korupci trestáni. Zvláštní je přístup EU, které se sice plány nelíbí, ale na rozdíl od Polska nemíní přistoupit k odejmutí hlasovacího práva.

O kousek dále pak Švamberk píše: I když jde o jasný pokus upravit zákony (rumunskou socialistickou vládou- pozn. autora) podle potřeb politického vedení, eurokomisařka Věra Jourová řekla, že na rozdíl od Polska, kde se omezuje nezávislost soudů, „v tuto chvíli není důvod” k zahájení aktivace článku sedm Lisabonské smlouvy. Jen vyzvala vládu, aby plány ještě jednou přepracovala, protože ohrožují nezávislost soudců a omezují kompetence státních zástupců.

Švamberk se tak podivuje „rozdílnému metru“, který Evropská komise uplatňuje proti Polsku a Rumunsku.  Píše však, že na rozdíl od Rumunska polská vláda neupravuje systém soudní moci pod tlakem toho, že by členům vlády nebo vládnoucí strany hrozilo trestní stíhání.  To platí právě v případě Rumunska, kdy se vláda snaží upravit zákony tak, aby za sice prokázanou korupci, ale omezenou do určité výše, nebyl usvědčený korupčník poslán do vězení.

Švamberk si klade otázku, proč v případě Polska již Evropská komise vyhrožuje Polsku pozastavením hlasovacích práv, zatímco v případu Rumunska k tomuto opatření zatím podle Věry Jourové „není důvod“.

Nabízím jedno vysvětlení, které se mi zdá velmi pravděpodobné. Zatímco v Polsku vládnou podle Evropské komise nacionalisté, kteří se snaží změnit Polsko v „autoritativní stát“, v Rumunsku vládnou socialisté, kteří mají zřejmě velmi značnou podporu od svých partnerů ve frakci sociálně demokratických a socialistických stran Evropského parlamentu.  V Rumunsku tedy žádná „autoritativní vláda“ nehrozí. Rumunská vláda sice používá i podle rumunských soudů a prezidenta „neadekvátní prostředky“ při rozhánění demonstrací, to však Evropské komisi nevadí.

Domnívám se, že Švamberkův komentář jen zrcadlí stav EU. Obrací se na Evropskou komisi a vyčítá jí „dvojí metr“, ale jaksi naprosto přirozeně považuje Evropskou komisi za autoritu, která by situaci v Rumunsku měla řešit. Situaci v každém státu EU by totiž především měli řešit tamní občané a instituce. Stále je totiž EU projektem nikoliv federalistickým, ale dobrovolným svazkem několika desítek států Evropy. Ze Švamberkova komentáře lze naopak vyvodit, že EU takovým dobrovolným svazkem evropských států není a vedení EU, jakási kvazievropská vláda, má odpovědnost za vnitřní situaci ve státech EU. Suverenita členských států je tak omezená. Jistě, ta omezenost má svou logiku, jakmile však začne být měřena dvojím metrem, vyhrožováním odejmutí hlasovacích práv Polsku, jedná se zřetelně o zneužití omezené suverenity proti státům, které dělají „potíže“. Rumunsko potíže nedělá, a proto si tam vláda může počínat brutálně při zásazích proti demonstracím a Evropská komise neřekne nic, nebo téměř nic.