Rozstříhaná standarta prezidenta

Skupina Ztohoven oznámila, že prezidentskou standartu vyměněnou za rudé trenýrky rozstříhala na více než tisíc kusů. Podle Jiřího Ovčáčka jde o „prasárnu“. Tímto činem se skupina diskvalifikovala z pozice recesistů do pitomců.

Skupina Ztohoven ukradla prezidentskou standartu na Pražském hradě, kterou vyměnila za obří rudé trenýrky.  Měl to být nesouhlas s politikou Miloše Zemana.  Prezidentská standarta se po činu skupiny nenašla a pánové ze Ztohoven tvrdili, že s její ztrátou nemají nic společného. Nyní se blíží další soudní jednání o akci Ztohoven a pánové vydali prohlášení, že prezidentskou standartu rozstříhali na více než tisíc kusů a jednotlivé kusy posílají na náhodně vybrané adresy.

Provázali jsme každý fragment standarty s bitcoinovou adresou (veřejným klíčem) a dešifrovacím kódem (privátním klíčem). Každý útržek vlajky nese různé množství bitcoinu (…). V součtu pak dávají částku odpovídající vyčíslené hodnotě standarty: 35 000,- Kč,“ stojí v textu pod doménou Ztohoven.com.

Recesi chápu, a když je vtipná, zasměju se. Může být i o velmi vážných věcech lidského života. Přesto i recese má svoje hranice. Ty má každý z nás nastavené sice individuálně, nicméně stále existují nepsaná pravidla, kam až může být recese dotažena a kdy už začíná něco, co už s původním recesistickým úmyslem nemá nic společného.  Musím proto zcela jednoznačně souhlasit s vyjádřením Jiřího Ovčáčka o tom, že rozstříhání prezidentské standarty na více než tisíc kousků na „protest“ proti centralizaci moci je „prasárna“.

Skupina Ztohoven překročila jakýsi pomyslný Rubikon vkusné recese, kterou lze snad i pochopit, směrem k akci nevyzrálých „puberťáků“. Pominu otázku, zda se v daném případě nejedná o trestný čin hanobení státních symbolů (pokud je prezidentská standarta jejich součástí). V Československu byla prezidentská standarta symbolem úcty díky prvnímu prezidentovi Československa, Tomáši Garrigue Masarykovi. Po nacistické okupaci se vrátila na Hrad společně s druhým československým prezidentem Edvardem Benešem. Poté byla v éře komunistické tyranie doslova zapomenuta a plné rehabilitace se dočkala až pádem bolševika v listopadu 1989.

Bez ohledu na eskapády současného prezidenta si prezidentská standarta nezaslouží, aby byla „směněna“ za bitcoiny a „rozesílána na náhodně vybrané adresy“. Skupina Ztohoven tímto činem ztratila nejen mé sympatie, ale i pochopení pro jejich akci počínaje výměnou vlajky za rudé trenky. Přiznání, že prezidentskou standartu při výměně ukradli a způsob jejího zničení je příznačný pro anarchisty neuznávající jakýkoliv řád i s jeho možnými chybami. Vůbec nechápu, co tímto činem chtěla skupina Ztohoven sdělit veřejnosti. Nyní už na ně musím pohlížet optikou tohoto činu a nenapadají mně pro ně jiné názvy než hulváti a pitomci.

P.S. V rámci spravedlivého hněvu jsem zaměnil standartu (správně) za standardu (chybně). Omlouvám se.