Romský tábor v Letech

Diskuse kolem výkupu vepřína v místě, kde stál bývalý koncentrační tábor využívaný během II. světové války převážně pro Romy, je dnes zaměřena na kritiku Tomio Okamury a dalších členů SPD.

Neexistující pseudokoncentrák - tak se o táboru v Letech u Písku vyjádřil jeden z členů SPD Tomio Okamury, a neoplocený tábor, vyvrácené tvrzení předsedy SPD Tomio Okamury, jsou terčem kritiky. Česko-romské sdružení Konexe podalo na politika SPD trestní oznámení kvůli tomu, že tábor v Letech označil právě jako „neexistující pseudokoncentrák“.  Nicméně, onen výrok poslance SPD měl ještě jeden aspekt, a to tvrzení, že by „nevyhodil jako exministr Herman půl miliardy“.

O výkupu vepřína v Letech se jednalo již v poměrně dávné minulosti. Teprve vláda Bohuslava Sobotky s ministrem kultury Danielem Hermanem z KDU-ČSL dojednala s firmou, která vepřín provozovala, kupní smlouvu.  Před volbami do poslanecké sněmovny v říjnu loňského roku pan ministr Herman oznámil, že bylo dosaženo dohody o výkupu vepřína. Neoznámil ale přesnou částku a ta byla zveřejněna teprve po volbách. Takto „dávkované“ informace vzbuzují pochybnosti. Proč nemohla být částka, za kterou česká vláda vepřín vykoupila, známa už před volbami. Obávali se snad vládní politici a ministr Herman zvláště, že by oznámení částky ještě před volbami mohlo způsobit kritiku, která by poškodila vládnoucí koaliční strany, KDU-ČSL nejvíce? O tom lze velmi úspěšně uvažovat.

Pokud budeme na výkup vepřína pohlížet formou toho, že byl splacen jistý dluh romskému etniku a částku téměř půl miliardy korun pojmeme jako „snesitelnou“, dojdeme velmi snadno k logickému závěru. Provozovatel vepřína byl zkrátka ve správnou dobu na správném místě a dosáhl zřejmě za majetek v Letech výbornou cenu. Dřívější pokusy o výkup vepřína údajně troskotaly právě na ceně, až teprve vláda Bohuslava Sobotky cenu příliš neřešila a na prvním místě byl princip.

Hodně kritických názorů na výkup vepřína v Letech pak zejména směřuje právě na výši ceny, se kterou stát souhlasil. V diskusích řada připomínek směřuje právě na předraženou kupní cenu a to až desetinásobně. Není mi známo, že by český stát uveřejnil cenu odhadní s tím, že konečná cena se od ceny odhadní liší o tolik a tolik. Zřejmě pan ministr Herman neměl jednak sám odvahu a zřejmě by mu ke zveřejnění nedala souhlas ani Sobotkova vláda.

Protože žádná jiná čísla než výsledná suma nebyla zveřejněna, a to až po volbách, vše se tak pouze pohybuje v rovině spekulací. Kritika poslanců SPD je pak zaměřena na to, že „zpochybňují romský holokaust“ právě výrazivem o „neexistujícím pseudokoncentráku“. Za tyto výrazy teď bude poslanec SPD čelit policejnímu vyšetřování, a pokud by policie při vyšetřování zjistila, že byla naplněna skutková podstata trestného činu popírání holokaustu, mohla by zřejmě žádat o jeho vydání jako v případech dalších poslanců.    

Prakticky však jde i o něco jiného. Zda v případech „hodných politického zájmu“ je možné ze státní kasy zaplatit přemrštěnou částku jenom proto, že je to posvěceno vládní politikou. V médiích jsem zaznamenal i zprávu, že se k napadnutí kupní smlouvy chystá minoritní vlastník vepřína. Možná chce na tomto prodeji také ještě více vydělat. A připomenu ještě prodej státního podílu v OKD, což je kauza již řadu let stará a nyní si poslanci vyžádali zřízení zvláštní vyšetřovací komise. V případě výkupu vepřína v Letech by mi skutečně postačovalo jenom toto:

1. Na jakou částku byl vepřín v Letech oceněn posudkem znalce

2. Jaký byl tedy rozdíl mezi odhadní a kupní cenou

3. Zdůvodnění, proč byla výsledná kupní cena vepřína odlišná od odhadní ceny

Pokud tyto údaje nebudou známy, budou vždy vyvolávat emoce, nehledě na "výstřednost" některých výroků Okamury a jeho spolustraníků.