Řecké referendum - velká zbytečnost

Alexis Tsipras poslal do Bruselu návrhy reforem, které před týdnem byly výraznou většinou Řeků odmítnuty v referendu. Vydírání eurozóny řeckým státem tak pokračuje.

Deadline - „poslední termín“ - to byly v uplynulých dnech nejčastější obraty, které měly Řecko motivovat k předložení „reformních návrhů“. Poslední „poslední termín“ tak byl Řecku dán do neděle 12. 7. 2015. Řecká vláda a i řecký parlament tak schválily „reformy“, které byly řeckým premiérem označeny před referendem za „nepřijatelné“.  Najednou jsou podle Tsiprase „jediným řešením“, protože údajně v referendu nedostala řecká vláda mandát k vystoupení z eurozóny.

Jazyk má Tsipras skutečně velmi obratný. Vylhal se z referenda poukazem na „žádný mandát k vystoupení z eurozóny“. Ministři financí zemí platících eurem však neprojevují žádné nadšení z řeckých reforem. Jednak argumentují tím, že reformy schválené Řeckem více méně kopírují návrh eurozóny, který byl z populistických důvodů Tsiprasem blokován a obyvatelstvem výraznou většinou odmítnut. Naskýtá se jednoduchá otázka - bude mít současná vláda sílu k tomu, aby dokázala „reformy“ prosadit v řeckém parlamentu.  Ke schválení svého plánu potřebovala totiž vládní levice hlasy opozice a dokonce jedenáct poslanců za Syrizu se zdrželo hlasování.

„Tupé škrty“, které nakonec schválený řecký návrh obsahuje, se týkají například snížení rozpočtu armády. Tomu se Atény stále bránily i s poukazem na hrozbu terorismu v rámci současné imigrační vlny ze zemí Blízkého Východu, zejména Sýrie.  „Tupé škrty“ jsou nakonec i za příslibem „reformy“ penzijního systému. Toho systému, který si z řeckého státního rozpočtu bere bezmála dvacet procent výdajů.

Eurozóna tak s velkou pravděpodobností další pomoc Řecku schválí, i když to bude proti srsti řadě zemí, zejména chudších jako je Slovensko. Řecká vláda má však podle všeho své dny sečteny, a pokud se jí nepodaří svými poslaneckými hlasy schválit během příštích týdnů zákony nutné k tomu, aby mohly „reformy“ začít, čekají Řecko s velkou pravděpodobností nové volby. Tsipras tak zřejmě nebude „velkým reformátorem“, k čemuž ho vyzývali někteří poslanci Evropského parlamentu.

Samozřejmě, i vůdcové eurozóny nesou na současné krizi svůj díl viny. Zablokovali totiž z politických důvodů odchod Řecka z eurozóny (evropská sociální demokracie dokonce hovořila o tom, že „nepřipustí odchod Řecka od eura“).  Na dalším vývoji tak mají velký podíl, a pokud se Řecko rychle hospodářsky nevzpamatuje, ponesou svůj díl viny i za další pokles důvěry v evropskou měnu.

Referendum, aneb tolik i u nás některými populisty vyzdvihovaná metoda „přímé demokracie“, se v řeckém případě během pouhého týdne ukázalo jako naprostá zbytečnost. Vytáhlo pouze desítky milionů euro z řecké kasy. A v bankách prý zbývají peníze jen na několik dnů. Trapný konec jednoho referenda.