Putin hacknul americké volby

Barack Obama vystoupil s tím, že se na ovlivnění výsledku prezidentských voleb podílel přímo Vladimir Putin. Obama pravil, že se bez Putinova souhlasu v Rusku nic neudělá.

Americká média, která utrpěla drtivou porážku v podpoře demokratické kandidátky Hillary Clintonové, horečně hledají obětního beránka svého neúspěchu. Zdá se, že po zprávách FBI a CIA mají dnes viníka tak říkajíc „na talíři“.  Tím, kdo je přímo odpovědný za porážku Clintonové, je sám ruský prezident Vladimir Putin. Fabulace viny za neúspěch demokratické kandidátky tak míří na ruského prezidenta. Je to na druhou stranu nepěkný příběh totálního selhání americké vnitřní i zahraniční politiky v éře prvního Afroameričana v prezidentském úřadě.

Pokud dnes zamíříte na angloamerické weby, téma „ruské karty“, díky níž prohrála Clintonová volby, na vás doslova „křičí“.  Zcela vážně se přemítá o tom, že Vladimir Putin se osobně podílel na operaci, jejímž cílem bylo ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb ve prospěch Donalda Trumpa. Je to neuvěřitelná mediální masáž, která má na poslední chvíli ovlivnit volitele amerického prezidenta, aby nedali svůj hlas Trumpovi. Nic jiného za tím není. O volbě prezidenta voliteli z jednotlivých států se už spekulovalo i dříve, když například George W. Bush zvítězil rovněž díky vítězství v řadě států americké unie, zatímco jeho soupeř získal podobně jako Clintonová letos celkově více hlasů.  Volební výsledek z roku 2000 navíc musel potvrdit Nejvyšší soud, na který se obrátili advokáti poraženého Al Gora.  V řadě států vyhrál Bush o pouhé stovky hlasů a rozdíly mezi ním a Gorem byly pod 1%. I tehdy se spekulovalo, zda volitelé budou hlasovat pro Bushe. Nikdo ale neklesnul tak hluboko, aby obvinil cizí mocnost z přímého ovlivnění výsledku hlasování. V éře Obamy se právě toto stalo skutečností.

Jinými slovy, americká administrativa řízená Obamou celému světu přiznává, že americký volební systém je prohnilý, protože jeho výsledek není důsledkem hlasování amerických voličů, ale důsledkem podvratné činnosti současného úhlavního nepřítele na mezinárodní scéně, a to Ruska. Lidé ve velkých amerických městech na východním i západním pobřeží USA, kteří o vítězství Clintonové ani na okamžik nezapochybovali, tak pokračují v naslouchání báchorkám o „ruské kartě“ a podobně jako v případě „jasného vítězství Clintonové“ jim věří.  Média, která v naprosté většině stála na straně Clintonové, ochotně báchorky o „ruském vlivu“ šíří v naději, že nová báchorka přebije onu starou o zaručeném vítězství Hillary Clintonové.

Přitom stačí promyslet jen jeden aspekt americké zahraniční politiky v éře Obamy, abychom odhalili absolutní nesmyslnost Obamova počínání.  Obama věnoval nesmírné úsilí tomu, aby se dohodnul s Íránem o zastavení jeho jaderného programu výměnou za zrušení sankcí proti iránskému režimu. Tomu režimu, který se na Blízkém a Středním východě dlouhodobě staví za „totální zničení“ státu Izrael a podporoval syrského diktátora Bašára Asada tak, že s podporou ruského letectva pomohl Asadovi zlikvidovat „umírněné povstalce“ v Sýrii, které podporovaly Spojené státy. Situace v Libyi byla Obamou dokonce vykreslena jako jeho „největší chyba“. Přesto ale neopoměl poznamenat, že za chaos v Libyi může britský premiér David Cameron.

Obamova éra končí totálním výprodejem amerických zájmů ve světě, „přátelstvím“ s režimy jako na Kubě a Vietnamu, a vytvářením zpráv o „hrůzách“, které chystá Donald Trump.  Na závěr jen malou perličku- George W. Bush, bývalý americký prezident za Republikánskou stranu, se v době kampaně odmítal podepsat pod Trumpovu kampaň a často Trumpa kritizoval za jeho výroky. Nyní vyzývá k podpoře nominace Rexe Tillersona na úřad ministra zahraničí Trumpovy administrativy. Aby se v té americké politice anděl páně vyznal!