Proč Babišovi neklesají preference?

Viděl jsem dva rozhovory Andreje Babiše – jeden na ČT24 a jeden na DVTV. Moderátorky obou rozhovorů vytrvale tlačili na „skandál“ s ovlivňováním článků v Mladé frontě Dnes. Babiš odvracel jejich útoky otázkami.

Příčina podpory Andreje Babiše  je leckomu „podivná“. Babiš se podílel na restriktivní politice kabinetu Bohuslava Sobotky vůči podnikatelskému stavu a naopak na jeho rozhazovačné politice zvyšování všech možných „sociálních“ dávek, počínaje minimální mzdou a zvyšování nezdanitelné částky rodinám s dětmi.   Těžko se hledá racionální důvod, proč „lídr“ politické korupce prostřednictvím zvyšování mezd, platů, důchodů a sociálních dávek Bohuslav Sobotka jde s popularitou ke dnu a Babiš sice také klesá, ale mnohem pomaleji.

Odpověď je prostá ostatně jako vždy- Když dva dělají totéž, není to totéž.

Bohuslav Sobotka je veřejností vnímán jako muž nepevných názorů a velmistr politických obratů a zatáček. S maskou „slušného člověka“ se dokázal prokousat až k premiérskému křeslu. S naivní vírou, že lidé očekávají od vlády „rozsévání dobra“ se v čase ekonomické konjunktury vrhnul na zvyšování mezd a platů ve veřejném sektoru. Podkuřováním veřejnosti slovy o tom, že si „zasloužíme vyšší mzdy a platy“ a že nebudeme konkurovat jenom nízkými mzdami. Tato jeho aktivita se s blížícím termínem řádných voleb dostala přímo do „zběsilého tempa“ a kdyby mohl, nejraději by nám všem zařídil „německé platy“.

Vztah Bohuslava Sobotky k Andreji Babišovi prošel rovněž „zajímavým“ vývojem. Po „lánském puči“ byl rád za nabídku Babiše, že on bude jednat o nové vládě jenom s ním. Sobotka se stal českým premiérem navzdory přání prezidenta Miloše Zemana, který chtěl jmenovat do čela vlády jemu nakloněné politiky ČSSD.  Je dobře připomenout, že Sobotka po jednání s Babišem před vznikem koaliční vlády s ANO „uvěřil“ Babišovu tvrzení, že „není ve střetu zájmů“ a takto vznik koaliční vlády s hnutím ANO podporoval.  Nepočítal s tím, že během funkčního období jeho vlády narostou preference ANO někam ke třiceti procentům, zatímco podpora ČSSD klesne hluboko pod dvacet procent. Zejména po porážce v krajských volbách Sobotka jako již po několikáté „otočil“ a hledal témata, kterými by Babiše „zlikvidoval“. Našel je v korunových dluhopisech a v Babišově vlastnictví jeho průmyslového a mediálního impéria. Proti vůli Babiše prosadil zákon „Lex Babiš“, který donutil Babiše předat správu jeho impéria do svěřeneckého fondu.  Zákona, který udělal z Babiše (ne)majitele Agrofertu a mediální skupiny MAFRA. Každný ví, že je Babiš stále faktickým vládcem jeho holdingu, ale podle zákona jím není. Korunové dluhopisy jsou kauzou typicky politicky prefabrikovanou. Každý ví, že Babiš se ničeho nezákonného nedopustil, nicméně jeho největší kritik Miroslav Kalousek z této akce vydoloval „ neetické podnikání“. Zdanění korunových dluhopisů tak do vlády přinesl Andrej Babiš a paradoxně se tomuto zdanění chtěl Sobotka vyhnout poukazem na „retroaktivitu“. Nakonec ale s návrhem Babiše souhlasil. Bude-li ale zákon o zdanění korunových dluhopisů schválen ještě v této poslanecké sněmovně je po Sobotkově demisi nejasné.

Tajné nahrávky Andreje Babiše, v nichž sprostě popisuje povahu jednolitých socialistů ve vládě a které dokazují, že s ním někteří novináři v MAFRA konzultovali články proti politickým konkurentům z ČSSD, jsou pokračováním praktik, které v české politice existují již mnoho let.  Připomeneme kauzu ředitele Státního fondu životního prostředí Libora Michálka, který si nahrál rozhovor s ministrem životního prostředí Pavlem Drobilem, díky čemuž Drobil, rezignoval na svou funkci a „hrdina“ Michálek vytěžil z tajné nahrávky ministra, kterou pořídil, křeslo v Senátu. Babiš již podle svých slov podal trestní oznámení na neznámého pachatele ve věci svého odposlouchávání.  Je přinejmenším k zamyšlení, proč se nahrávky s Babišem objevily na internetu v době, kdy probíhá vládní krize díky oznámení Sobotky o podání své demise.

Andrej Babiš je úspěšný podnikatel, který v uplynulých dvaceti letech vybudoval rozsáhlé majetkové impérium Agrofert. Byl jmenován místopředsedou vlády koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL prezidentem republiky Milošem Zemanem aniž by se mohl prokázat čistým lustračním osvědčením. Mimochodem, Sobotkovi to nevadilo!  V postavení ministra financí se stal hlavní postavou Sobotkova kabinetu. V situaci ekonomické konjunktury dosáhl coby ministr financí v roce 2016 nejlepšího hospodářského výsledku Česka od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Během celého funkčního období vystupoval z pozice „strážce kasy“ a každý návrh ČSSD na zvýšení té které dávky či mzdy podroboval kritice, protože by to mohlo ohrozit výsledek hospodaření státu. Nakonec vždycky „ustoupil“ a prezentoval zvýšení mezd, platů, důchodů a dávek jako svou zásluhu.

Při vystupování na veřejnosti dokáže Babiš zaujmout jednoduchými obraty, je mistr politické zkratky a mistrně ovládá politický marketing. Jeho voliči Babišovi „rozumí“. Nemyslím si, že ho voliči považují za „svatého“, ale stále ho vnímají jako úspěšného podnikatele s velkým charisma, který je schopen se postavit tradičním politickým stranám a staré harcovníky žijící po desetiletí v politické bublině odtržené od praktického života, „vypráskat“.  Na rozdíl od Sobotky, který potřebuje na sdělení jednoduché skutečnosti tisíce slov, se Babiš vyjadřuje jasně, zkratkovitě a srozumitelně.

Babiš si navíc dokázal naklonit i prezidenta České republiky Miloše Zemana. Ukázalo se přímo „dramaticky“ při podání (ne)demise Sobotky na Pražském hradě. Zeman se poté vyjádřil tak, že přijme Sobotkovu demisi a jmenuje Lubomíra Zaorálka nebo Milana Chovance novým premiérem za předpokladu, že již další personální změny ve vládě neproběhnou a Babiš zůstane ministrem financí. Takový vývoj je pro Sobotku pravou „noční můrou“ a osobně obdivuji (bez jízlivosti) jeho nervy, a že za této situace ještě vůbec může klidně spát.

Konflikt mezi Sobotkou a Babišem není o dluhopisech a dalších „detailech“. Je o tom, zda Babiš vyhraje s velkým náskokem volby do poslanecké sněmovny, ať řádné či předčasné, a stane se českým premiérem. Tomu se Sobotka snaží stůj co stůj zabránit, ale má špatný odhad situace i špatný timing. Sobotku není třeba litovat ani poté, co ho tak otřesným způsobem ponížil Zeman na Hradě. Je to důsledek podání ruky člověku, který ho přesahuje a politiku umí, aniž by absolvoval stranickou politickou školu.  Vše, co se teď děje a bude dít, je z pohledu Sobotky tragicky špatné. Bude-li chtít mobilizovat ve stylu Václava Klause před volbami 1998, dodám, že Sobotka není Klaus.

Závěrem- Sobotka oznámil, že demisi nepodá a pošle na Hrad návrh na odvolání Andreje Babiše z vlády. Sobotka se velmi mýlí, pokud očekává od prezidenta jednání "v souladu s ústavními zvyklostmi". Navíc je zřejmé, že demise Sobotky byla skutečně jenom fingovaná.