Já od seriózních medií očekávám, že budou psát pravdu. A je jedno, jestli je někdo označuje za liberální, konzervativní nebo jiné. Autor to, jako kdyby za každými novinami stál nějaký temný muž v pozadí. Co takhle připustit, že kvalitní noviny zaměstnávají, kvalitní žurnalisty, kteří jen chtějí dobře dělat svou práci a tudíž publikují pravdivé a ověřené informace. A že dnes volby vyhrávají lidé o kterých, když se napíše pravda, tak to není nic hezkého, to je skutečný problém tohoto světa. Nepleťme do toho liberalismus.

Globální propaganda se nemůže smířit s faktem, že již není schopna vymýt dostatečně velký počet mozků k tomu, aby zvítězil její kandidát. Naposledy jsme to zažili při volbách Jiřího Drahoše. Po volebním debaklu nereaguje iracionálně a není schopna vyvodit správné závěry. Bez zákazu nebo ovládnutí internetu nebudou již úspěšní nikdy.

no az na to, ze Trump skutecne vyhral s mensinou hlasu americkych volicu.

Problém je ten, že vy si pletete normální liberály se socialistickou levicí. Ne vše, co se jmenuje stejně, stejné je.

Mnohým lidem, včetně mne, připadá, že rozdíly mezi těmi dvěma pojmy pomalu mizí. Zajisté ještě donedávna existovaly, ale mizí.

Řekl bych, že dosavadní politika byla až neurvale zaměřena na globalizaci a pád železné opony tyhle snahy neuvěřitelně podpořil. Globální hráči vycítili příležitost, viděli nenasycené trhy, levnou (relativně vzdělanou) pracovní sílu a investice s rychlou návratností. Ti tlačili na své politiky, aby to nějak zařídili. Za bývalou železnou oponou bylo vše, jen ne peníze, tak jim dejte dotace, ať se to rozjede a můžeme mít ty zisky. A ono se to rozjelo, vnikla spousta firem zejména na polotovary zasílané k montáži jinam s tím i nárůst logistiky, v tu chvíli bylo jasné, že nebude dost pracovní síly a široká robotizace je v plenkách. Kde vzít dělníky? Otázka pro evropské politiky pod tlakem globálních hráčů. To co vypadalo jako spásné řešení, byla neuvěřitelná nepromyšlená blbost a nyní to přiznává i Německo, jehož politici fakticky vlnu migrace nastartovali.

Nemusím být žádný Einstein a vidím tu snahu "seriózní" politiky přihrát zisky nadnárodním společnostem, samozřejmě ne úplně zadarmo. Zřejmě to cítí, možná podvědomě, i mnoho dalších lidí a volí "neseriózní" strany a hnutí s představou, že těm "seriózním" nakopou půlky. Jenže tomu tak není, vyšvihnuvší se oligarchové se jen snaží procpat mezi globální hráče, kteří se (zatím) na ně dívají spatra.

Je to ale z louže pod okap, miliardáři šplhající se mezi multimiliardáře dusí dělný lid ještě více. Co s tím je otázka na nobelovku. Jak provést bezbolestně decentralizaci moci politické a ekonomické a přitom zachovat potřebnou spolupráci, bez které to v dnešním světě nejde.

Já bych řekl, že tisk je bezmocný, když chce dělat kampaň proti konkrétní osobě. Už jsme to zažili minimálně třikrát: Před prvními dvěma prezidentskými všelidovými volbami (protlačován byl v roce 2013 Schwarzenberg a v roce 2018 Drahoš a dohonestován byl v obou případech Zeman, ale volby dopadly v obou případech naopak) a před posledními parlamentními volbami (drtivé vítězství Babiše).

Ale například kampaň proti Opoziční smlouvě tisku vyšla náramně. Dodnes někteří lidé se značnou dávkou naivity míní, že to byl výchozí bod korupce (ne že by tehdy ke korupci nedocházelo, ale domnívat se, že s jakýmkoli jiným politickým uspořádáním by to bylo lepší, je naivita - bylo by to v podstatě stejné, plus mínus pět procent, ale velký rozdíl by nebyl).

Podle mého názoru Opoziční smlouva byla normální rozdělení moci, jako každé jiné, tudíž se značnou dávkou špinavosti, protože ta při politickém dělení moci je vždycky, ale ta značná dávka nebyla ani větší, ani menší, než kdyby se to tehdy vyřešilo jakkoli jinak. Byli však odstaveni od koryt kamarádi tehdejšího Hradu, a proto novináři spustili kampaň, která byla zaměřena na lidskou naivitu, ale nebyla zaměřena proti konkrétní osobě a v konečném důsledku byla mnohem úspěšnější než kampaně proti Zemanovi nebo proti Babišovi.

Pane Benesi, ja s vami souhlasim, ale mohl byste se zbavit slovni zrudy dehonestovat.

Dávám Vám, pane Jene, plně zapravdu. Naštěstí rostou síly, které si uvědomují, kam vede bezbřehý liberalizmus - v tomto případě levicový - a snaží se hrozící katastrofě zabránit. Jestli to ještě stihnou, toť otázka. Všechny ty liberalizmy, multikultury, politicky korektní bludy, neomarxizmy a sluníčková třeštění je třeba vyvrátit a zadupat do země zákonnými prostředky (především volbami) a příště si dát větší pozor, koho do politických funkcí posíláme. Jinak nás čeká otroctví, nesvoboda, chudoba, pláč a žádná perspektiva.

Jeden z nejhorších projevů toho, co píšete, je skutečnost, že do značné míry tomu všemu podléhá i katolická církev. To považuji za naprostou katastrofu. Nikoli proto, že bych se domníval, že katolická církev hraje tak důležitou roli, jako spíše proto, že si člověk řekne, že když už i ta církev do toho spadla, tak už to musí skutečně být síla.

Jako když na něčí zahrádce v důsledku současného sucha hyne nějaká planá rostlina, kterou zahrádkář vůbec nepotřebuje. Nejde o tu konkrétní bylinu, nýbrž o to, že to usychání má určitou příčinu a ta příčina se nezastaví u té nepotřebné rostliny.

S tím fiaskem mediálních agitací je to zábavný fakt jak v USA, tak i v ČR. Nic se nesmí přehánět

Pravda, oba zmiňovaní politici jsou trochu kašpárci, ale tihle mediální aktivisti - hysterici, inkvizitoři je hlupácky tlačí do rolí mučedníků

Nehledě na to, že být kašpárkem není v politice zas až takové mínus, jak by se mohlo zdát.

Zákony hovoří o pravomocech prezidenta nebo ministerského předsedy a nijak nezohledňují, že je to třeba navenek do jisté míry kašpárek. Takže ten kašpárek nakonec má úplně stejnou pravomoc to či ono podepsat nebo naopak odmítnout, jako kdyby se choval důstojně.

Konec konců například naprosto nedůstojně vystupující Chruščov ukončil nejhorší etapu stalinismu (nedělám si o něm jako o komoušovi žádné iluze, ale to ukončení té nejhorší etapy stalinismu mu před historií nikdo upřít nemůže). A ani slavný a bezesporu mnohem kladnější Churchill to s tou důstojností neměl zrovna špičkové.