Převratný (skutečně?) návrh Pirátů na nepropadání

Pirát Lukáš Bartoň navrhuje, aby se u maturit nepropadalo, protože i nulový počet bodů je výsledek. Maturita potřebuje „zevrubnější reformu“, nejen odklad zkoušky z matematiky.

Matematika, tato nekorunová královna všech věd, zase dostala na frak, Ministr školství Robert Plaga oznámil, že upouští od záměru povinné maturity z matematiky.  Piráti nyní přicházejí s „revolučním nápadem“, který již funguje v USA nebo ve Velké Británii, kde maturita není „jednorázová akce“, která rozhoduje o osudu studenta.

Návrh se točí kolem bodového hodnocení, kde i nulový počet bodů je výsledek. Nikdo by tak u maturity nemohl propadnout. Podrobně se o návrhu Pirátů dočte čtenář v rozhovoru na lidovky.cz.

Z něho pro ilustraci vyjímám tuto ukázku:

LN: Takže z odborného profilového předmětu by student mohl propadnout?
Ano, mohl. Ze všeobecně vzdělávacích předmětů by se vykazoval jenom počtem získaných bodů. Takže by se nestalo, že by třeba dobrý elektrotechnik propadl z češtiny a nemohl se pak živit jako elektrotechnik. Prostě by jen získal ve všeobecně zaměřeném předmětu, v němž je slabý, nízké hodnocení.

LN: A kdyby dostal nula bodů?
I výsledek nula je výsledek. Ať to ale není stát, kdo říká, že si nezaslouží jít na technickou VŠ. Ať výsledek jeho testů hodnotí vysoká škola nebo příští zaměstnavatel. Ani já ovšem nepochybuju, že nula bodů z češtiny by trochu nezarazila i někoho, kdo potřebuje elektrotechnika.

 První námitka je nasnadě. Příklady toho, že maturita není „přelomová zkouška“ v USA a Velké Británii nejsou pro mě dostatečnou zárukou „přelomovosti“ pirátského návrhu. Co se k nám z USA a Británie „řítí“ není často vůbec přelomové, spíše hloupé. Vzpomeňme jen na „me too“, což je americká specialita. Podle některých zpráv z USA se již zaměstnavatelé obávají přijímat ženy na zajímavější pozice z obav před obviňováním ze sexuálního obtěžování osobním pohovorem mezi čtyřma očima, zvláště, jsou li na straně firem v pozici personalistů muži.

Osobně pozoruji něco, co bych nazval postupným úpadkem úrovně vzdělávání v Česku již desetiletí. Důraz na maturitu pro každého vedl nejprve k degradaci tohoto typu studia (je přeci rozdíl, pokud má maturitu většina populace nebo jenom její menší část). Tento trend se přenesl i do vysokoškolského studia, které se postupně, alespoň ve stádiu bakaláře, stalo faktickou náhražkou maturity. Jestliže dnes vysokými školami prochází bezmála polovina populace, nelze se tomu vlastně vůbec divit. A zejména humanitní obory jsou příkladem pochybných oborů. Nedávno proběhla tiskem zpráva, že se politický náměstek odvolaný z jakéhosi ministerstva za ČSSD vrátí na vysokou školu, kde se bude věnovat svému oboru – genderovými studiemi.

Návrh Pirátů je tak jen logickým pokračováním trendu postupné degradace studia, ať středoškolského či vysokoškolského. Povinná maturita z matematiky se samozřejmě v současné situaci nemá šanci prosadit nejen kvůli zastaralé koncepci výuky tohoto předmětu. V systému, kde záleží na kvantitě a nikoli na kvalitě studentů nemá žádnou šanci. Další odklad matematiky je tak zřejmě posledním hřebíčkem do rakve tohoto předmětu na českých středních a vysokých školách. 

Na závěr jen toto konstatování – není důležité, zda je maturita jenom bodována či známkována a už vůbec není důležité, zda dnešní neúspěšný absolvent střední školy má při nesložení maturity ve svém životopise napsáno „základní vzdělání“. To jsou jenom pojmy. Faktická úroveň znalostí každého studenta se nijak nemění. Jistě, jsou studenti vynikající v technice a slabí v humanitních oborech. To jsou ale spíše výjimky, se kterými bychom si měli poradit normálním lidským přístupem. Ve způsobu formálního hodnocení to zcela jistě není.