Pozemní operace proti IS je nutná

Ministr zahraničí Zaorálek tvrdí, že pozemní operace proti IS není řešením a že si to „muslimové musí vyřešit mezi sebou“. Jsou-li řádné státní armády v rozkladu, nic proti IS nezmůžou.

V Iráku po odchodu jednotek USA panuje obyčejný chaos. Podle informací je irácká armáda v celkovém rozkladu, bojová morálka je chabá či žádná, dodávky zbraní jsou prodávány na černém trhu. Podobně je na tom armáda Sýrie, které velí současný prezident Assad. Jedinou bojeschopnou silou v oblasti jsou oddíly Pešmergů, kterým pomáháme dodávkami zbrojního materiálu.Pešmergové bojují s obrovským nasazením a přesvědčením, protože by je v případě porážky od IS stihnul osud těch muslimů, jejichž víra není v souladu s koránem podle IS. Byli by systematicky vyvražďováni.

Každý další měsíc bombardování může armádu IS sice zdržovat, nicméně nemůže zásadním způsobem ovlivnit vojenskou situaci v oblasti ovládaných IS. Každý měsíc, který má IS k dobru, využívá k posilování své moci jednak na dobytých územích Iráku a Sýrie, jednak se zlepšuje jeho pozice v očích těch, které ho, třeba i tajně, podporují. A to je případ Evropy a USA, v nichž se muslimové ochotní bojovat za IS třeba i narodili a mají pasy evropských států či USA. Evropa i USA tak budou s velkou pravděpodobností zažívat teror islámských teroristů podobný tomu, co jsme v přímém přenosu sledovali z území Francie.  

Bylo by  jistě krásné, kdyby se muslimské státy proti IS spojily a na armádu IS zaútočily. Vždycky však narazíme na skutečnosti, které ukazují na neochotu států na Středním Východě úzce spolupracovat. Tyto země totiž netvoří žádný homogenní muslimský blok. Stále převažuje zásadní nedůvěra mezi dvěma směry, sunity a šíity. IS tuto nedůvěru přetavil do politiky genocidy, se kterou likviduje příslušníky „nepravého islámu“.  Pokud by padnul Bagdád i Damašek, mohlo by už být na nějakou intervenci ze strany muslimských států pozdě. A Bagdád nemusí padnout vojensky, ale díky korupci a snaze zachránit si kůži.

Zbývá tedy vojenská intervence Západu. Rusko si na Středním Východě hraje svou hru podporou syrského režimu a současná situace mu nejspíš vyhovuje. Pokud by se intervence týkala pouze Iráku, mohl by IS výrazně oslabit, ideální by byla komplexní vojenská akce proti IS koordinovaná s Tureckem i na území Sýrie. Turecko by mohlo být v očích Moskvy přijatelné, zvláště pokud by zajistilo přežití Assadova režimu. Nečinnost Západu jen prohloubí současnou krizi a povede k neustálému posilování IS.

Arabský svět je samozřejmě ohrožen IS nejvíce. Vždy se však v minulosti ukázalo, že je arabská jednota jen chimérou a že si arabské státy počínají podle individuálních zájmů. Nejspíše se  spojí proti Izraeli, ale i tato jednota má velké trhliny. Je proto pravděpodobné, že k žádné společné akci islámských zemí proti IS nedojde.